Analýza - Už toto léto by Řecko mohlo přestat být členem eurozóny, říkají ty nejčernější scénáře. Pravděpodobnost, že se tak stane nejpozději v roce 2013, se podle analytiků ze Citibank zvýšila z 50 na 75 procent.
Výsledek řeckých parlamentních voleb pohnul kurzem eura směrem dolů. Alexis Tsipras, šéf Koalice radikální levice, po neděli druhé nejsilnější strany v zemi, přišel dokonce s hrozbou, že případné vyhlášení platební neschopnosti Řecka může rozvrátit celou eurozónu.
Pro samotné Řeky by byl bankrot země, její výstup z eurozóny a návrat k drachmě, o nichž se hovoří již řadu měsíců, nepochybně těžkou ranou. Společnou evropskou měnu jako takovou by to však podle expertů ohrozit nemělo.
Právě naopak - pokud by Řekové začali znovu používat svou národní měnu, euro by posílilo a stabilizovalo by se.
Návrat k drachmě by euru pomohl
Tsipras dostal jako šéf druhé nejsilnější strany vzešlé z voleb od prezidenta Karolose Papoulise mandát pokusit se sestavit vládu poté, co se to nepodařilo šéfovi nejsilnější politické formace v zemi, Antonisi Samarasovi, z konzervativní Nové demokracie.
Euro v pondělí krátce po oznámení konečných výsledků voleb a zahájení obchodování na východoasijských burzách oslabilo až na 1,298 dolaru, což je nejvíce za poslední tři měsíce. V průběhu dne ale ztrátu zase zčásti dohnalo.
Japonská Nomura odhaduje, že euro může v případě déletrvající nejistoty okolo Řecka oslabit o další dva až tři centy, zejména pokud se situace zhorší také ve Španělsku a Itálii.
Kdyby však země eurozónu skutečně opustila, jsou ekonomové newyorské Citibank přesvědčeni, že euro do půl roku posílí na 1,30 dolaru.
Klíčové Německo a Francie
"Řecký výstup z eurozóny by rozhodně neznamenal konec eura," zdůraznil výkonný ředitel ratingové agentury Fitch Paul Taylor, citovaný agenturou Reuters.
Řecká ekonomika představuje pouhých 2,2 procenta výkonu eurozóny a vzhledem k tomu, že v Německu a Francii se příštím rokem počítá s konjunkturou, je blok zemí používajících společnou měnu z nejhoršího venku. Předpokladem pro to ale je, že hospodářský růst na předpokládané úrovni 1,5 procenta HDP začne do osmi až dvanácti měsíců také ve Španělsku a Itálii.
Zejména z Německa přichází jedna optimistická zpráva za druhou. Export země šel v březnu nahoru již třetím měsícem za sebou a totéž platí pro index podnikatelské důvěry. Podle Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu se proto Německo vrátilo k růstu již v prvním čtvrtletí tohoto roku.
Evropská komise ve svých předpovědích přitom počítala, že německé hospodářství začne růst až ve čtvrtém kvartálu, a to tempem na úrovni pouhých 0,4 procenta HDP. Teď by to mohlo být i jednou tolik.
Drachma může devalvovat o 60 procent
Výstup z eurozóny by naopak těžce poškodil Řeky. Pokud by vyhlásili bankrot, musela by drachma ve velmi krátké době devalvovat o šedesát procent, aby země byla schopna vůbec něco vyvážet.
I tak se odhaduje, že by objem řeckého obchodu poklesl o padesát procent. Ještě před vyhlášením platební neschopnosti by Řekové stáhli z bank i poslední zbytek svých eur a ty by pak jedna po druhé krachovaly. Totéž by čekalo i řecké firmy, a to malé i velké bez rozdílu.
Podle investiční banky UBS by země jen v prvním roce zchudla o 110 miliard eur, což je více než polovina její celoročního hospodářského výkonu. V následujících třech letech by ekonomické ztráty Řecka, používajícího devalvovanou drachmu, představovaly dalších nejméně sto miliard eur.
Levná drachma by sice znamenala vyšší konkurenceschopnost řeckého exportu, krachující podniky by však nebyly schopny udržet výrobu na patřičné úrovni.
Tsiprasovy výroky jsou proto jen planými hrozbami, byť by věřitelé Řecka v případě bankrotu země přišli o desítky miliard.
Posune Unie termín?
Řecko bude příští měsíc potřebovat třicet miliard eur z již dohodnutého úvěru od Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF), jinak nedokáže ani poslat platy zaměstnancům veřejného sektoru.
Novou tranši z úvěru dostane jen za předpokladu, že do té doby najde 11,7 miliardy eur dalších úspor.
Mnohem pravděpodobnější proto je, že se nová řecká vláda pokusí sjednat s EU posunutí termínu, k němuž má své státní výdaje redukovat. Původně to byl konec roku 2014.
Evropská trojka tvořená EU, MMF a ECB již Aténám vyšla vstříc v tom směru, že vzhledem k předpokládaným obtížným povolebním vyjednáváním odvolala pravidelnou kontrolu řeckých státních financí naplánovanou na květen.
