Praha – Kyjevský Majdan, který před dvěma lety změnil Ukrajinu, a 30 let stará havárie elektrárny Černobyl spolu souvisí. V pozadí obou dramatických událostí jsou přízraky sovětské éry.
V investigativním dokumentárním snímku Ruský datel (The Russian Woodpecker), který se v Praze představí na festivalu Jeden svět, to tvrdí kyjevský výtvarník Fedor Alexandrovyč. Má vlastní teorii, co a proč mohlo za jadernou katastrofu.
Jeden svět 2016
Přehlídka dokumentů Jeden svět se z Prahy přesunula do dalších 32 měst v Česku a do Bruselu.
Představuje 123 filmů z 62 zemí.
Podrobný program v regionech NAJDETE ZDE.
Aktuálně.cz vytvořilo k festivalu speciál.
Fedorovi byly čtyři roky, když ho rodiče odvezli z rodného Kyjeva do dětského domova, aby ho uchránili před radioaktivním zářením. "Měl jsem strach, že si mě tam nechají," říká po letech.
Pamatuje si vyděšené tváře lidí, kteří v panice prchali z ukrajinské metropole vzdálené asi 150 kilometrů od černobylské elektrárny. V jistém smyslu tím vším žije dodnes.
Tajemství odhaleno?
Když dostal příležitost podílet se na natáčení dokumentu amerického filmaře Chada Gracii, byl nadšen. Nejen kvůli traumatickému zážitku z dětství toužil zjistit, kdo skutečně zavinil největší civilní jadernou katastrofu v dějinách lidstva.
Teď je přesvědčen, že záhadu odhalil. A má vlastní teorii, která s oficiální verzí nemá moc společného. Za neštěstím podle něj stojí "ruský datel" – monstrózní sovětský radiolokační systém Duga, jehož radioaktivní torzo dosud ční v těsné blízkosti havarované elektrárny.
Navzdory nebezpečí, jaké představuje, je obrovská "zářící" kovová konstrukce v posledních letech žádanou turistickou atrakcí pro zájemce o extrémní zážitky. Skrývá ovšem - jak tvrdí Fedor Alexandrovyč - i děsivý lidský příběh. Nebýt Majdanu, nechal by si ho ukrajinský umělec nejspíš pro sebe.
Život za radioaktivním mořem
"Tento problém je zapomenut. Neuteklo až tak moc času, ale lidé už si tuto tragédii prakticky nepamatují,“ říká mladý muž, když stojí na břehu rozlehlé vodní nádrže poblíž ukrajinské metropole, známé jako Kyjevské moře.
"Za Kyjevským mořem je černobylská elektrárna. Je to radioaktivní moře… Říkalo se, že červené víno pomáhá proti radiaci," vysvětluje s lahví v ruce, než se pustí do dobrodružného pátrání v zóně smrti.
"Nacházíme se poblíž černobylské elektrárny, na zničeném dětském hřišti v mrtvém městě, kde je všechno zamořeno radioaktivitou a všechno je smrtelně nebezpečné. Ve školách a školkách jsou rozházené stovky plynových masek. Nikoho nechránily před radioaktivitou, ale je to to jediné, co z této školy zůstalo," vypráví v místnosti plné zaprášených ochranných prostředků a portrétů komunistických funkcionářů.
Fedorova matka přiznává, že její syn měl kvůli radioaktivnímu zamoření Kyjeva vážné zdravotní problémy. "Podstoupili jsme testy a v jeho kostech bylo zjištěno stroncium," vypráví.
Zvuky, které děsily svět
Z kontaminovaných objektů, které se nacházejí v těsné blízkosti havarovaného reaktoru, dosud přikrytého jen provizorním betonovým krytem, však Fedor strach nemá. Bojí se spíš lidí, kteří se snaží ututlat tajemství objektu Duga, známého jako Černobyl-2.
Právě z jeho útrob prý vycházely v období studené války zvuky, které děsily západní svět. Podobaly se klování datla do stromu.
Jeho funkce je dosud zahalena tajemstvím. Má se však za to, že měl působit jako varovný systém před útokem jaderných a balistických střel.
Spiklenecké teorie pak tvrdí, že s jeho pomocí komunistická moc chtěla ovládat lidské myšlení. Nic z toho však nikdy nebylo oficiálně potvrzeno.
Samotný systém prý ani nebyl uveden do provozu. Jeho kolaudaci totiž údajně zmařil právě výbuch černobylské elektrárny. Zůstalo z něj jen ohromné radioaktivní lešení.
Naplánovaná katastrofa?
"To, co vidím, není lidský produkt, je to výtvor říše. Je to halda kovu, která byla šrotem už při výstavbě. Neexistovala totiž ani teoretická základna pro její práci, a nemohla tudíž fungovat," říká Fedor a odvolává se na své poznatky a rozhovory s experty.
"Byla to železná opona, oko Moskvy, které se nacházelo vedle jaderného srdce, černobylské elektrárny. To oko však bylo slepé. Konstrukce nefungovala," tvrdí s tím, že "za všechny nitky tahala Moskva". "Duga byla přímo podřízena Moskvě, stejně jako černobylská elektrárna. Datel byl ruský, i když se nacházel na Ukrajině," dodává.
Než se vydal za experty, kteří prý na objektu pracovali, výtvarník si objekt "osahal". Uspořádal dokonce jakousi uměleckou performanci, když se zabalený do igelitu vydal do světa zkázy s hořící pochodní.
Zcela vážně ovšem tvrdí, že našel člověka, který měl motiv... A údajně naplánoval černobylskou katastrofu.
Sovětský svaz žije
"Náš příběh začíná v roce 1964. Je to rok, kdy se narodila Duga Vasilije Šamšina, člověka, co dělal kariéru na radarech. Dotáhl to na ministra spojů SSSR… Co asi mohl cítit, když pochopil, že je Duga nefunkční? Když se stal členem ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, vymyslel plán," líčí Fedor Alexandrovyč svou vlastní verzi toho, co předcházelo černobylské jaderné havárii.
"Víme o telefonátu z ústředního výboru v tragickou noc … Byl to závěrečný experiment ze série, která trvala celé jaro až do 26. dubna 1986. Tento den zničil tři země, ale zachránil Šamšina. Po černobylské katastrofě už žádná komise nemusela kolaudovat Dugu. Tato tragédie za sebou nechala tři mrtvé, spálené země. Stala se kvůli telefonátu z Moskvy - kvůli zachování kariéry moskevského úředníka," tvrdí.
Svou teorií se umělec dříve netajil, to se však začíná měnit. Fedor je totiž přesvědčen, že Ukrajina je znovu plná sovětských přízraků, které se pokoušejí vrátit zemi zpět.
"Bojím se. Bohužel Sovětský svaz je stále z velké části živý. Je to přízrak, který nebyl zničen," upozorňuje.
Vzkaz z Majdanu
Ve společnosti je podle něj stále mnoho lidí zatížených sovětskou minulostí, kteří si nepřejí odhalení kostlivců a touží po návratu starých časů. "Nikdo nevěřil, že sovětský systém bude obnoven. Teď ale vidíme opak," vzkazuje Fedor Alexandrovyč symbolicky z Majdanu.
Právě odtud se pokouší lidem sdělit svá senzační zjištění. "Černobylská katastrofa nebyla náhoda. Byl to zákeřně naplánovaný a uskutečněný plán… Využívali ukrajinské ruce pro lidskou genocidu," říká.
Lidé ho sledují spíše netečně. Současná Ukrajina žije jinými problémy a spíš než Černobyl její obyvatele děsí válka a ekonomické potíže.
Přesto je umělec přesvědčen, že o "přízraku" je třeba mluvit. "Strach je virus. Ničí společnost stejně jako lež. Sovětský svaz si žádá revanš a tlačí svět ke třetí světové válce. Když jej nezastavím tady a teď, bude pozdě," varuje.
The Russian Woodpecker (Ruský datel). Chad Gracia. Neblaze proslulá jaderná elektrárna nebyla jediným strategickým objektem v Černobylu. Nedaleko se nacházela i obří konstrukce radiolokačního systému Duga, který měl sledovat starty raket na americkém kontinentu. Vlny z tohoto zařízení rušily na Západě rozhlasové a televizní vysílání a pro svůj charakteristický rytmus dostal tento jev přezdívku "Ruský datel". Hrdinou dokumentu je excentrický ukrajinský umělec Fedor, který pátrá po tom, zda výbuch elektrárny v roce 1986 mohl souviset s touto tajnou anténou. Jeho odvážná, až absurdní konspirační teorie pomáhá vyjevit tvrdou realitu ruského vztahu k Ukrajině v minulosti i současnosti. Film vyhrál cenu na festivalu Sundance za nejlepší světový dokument.
