Brusel (od našeho zpravodaje) – Lídři Evropské unie na summitu v Bruselu rozhodli, že zatím nezpřísní sankce, které na Rusko dopadly za anexi Krymu a vojenskou intervenci na východě Ukrajiny.
Neprosadili se tak někteří zastánci tvrdého postupu z Německa či Pobaltí, podle nichž je potřeba Moskvu potrestat za její podíl na bombardování civilních cílů v syrském Aleppu a jeho okolí.
Podle návrhu závěrů summitu, který má Aktuálně.cz k dispozici, evropští lídři jen pohrozí sankcemi těm, kteří podporují syrský režim v jeho útocích proti syrským civilistům.
Takto obecná formulace pokrývá nejen blízké spolupracovníky syrského prezidenta Bašára Asada, ale i představitele Ruska, které je Asadovým blízkým spojencem.
Česku to vyhovuje
Premiér Bohuslav Sobotka zdůraznil, že momentálně není vhodná doba k zavádění nových sankcí.
Je proto podle něj dobře, že Evropa sankcemi jen obecně hrozí "tak, aby se do budoucna mohla rozhodnout podle toho, jak se bude situace vyvíjet".
Možnost zavedení nových opatření vůči Rusku tak oficiálně zůstává jednou z variant. "Chci zdůraznit, že pokud budou v Sýrii dál páchány zločiny, musí mít Evropská unie otevřené všechny možnosti, včetně sankcí," řekl předseda Evropské rady, tedy šéf summitu Donald Tusk. Připustil ale, že "dnes není čas na rozhodnutí".
Obdobně to vidí i německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž musí být možnost uvalení dalších sankcí na stole.
Země Unie požadují, aby v Aleppu a jeho okolí začalo platit dlouhodobé příměří a aby se k obyvatelům obleženého a bombardovaného města dostala humanitární pomoc.
Nejdřív Ukrajina, pak Sýrie?
Evropský postoj k Rusku a jeho válce v Sýrii úzce souvisí s vývojem na Ukrajině.
Kancléřka Merkelová ve středu pozvala do Berlína francouzského prezidenta Francoise Hollanda a prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Petra Porošenka. Výsledkem je dohoda, že se země pokusí do konce listopadu domluvit na plánu, jak na Ukrajině plně zajistit příměří. Loňské minské dohody o příměří totiž nepřinesly úplné zastavení bojů, ani politické řešení konfliktu.
Za situace, kdy ožila jednání s Ruskem o situaci na Donbasu, lze jen těžko očekávat, že by je osmadvacítka chtěla ohrozit uvalením sankcí kvůli ruské politice v Sýrii.
Jak Aktuálně.cz řekl vysoce postavený zdroj, Unie počká, zda v jednáních ohledně Ukrajiny dojde k posunu. Ohledně Sýrie pak chce zároveň dát šanci dalším plánovaným jednáním mezi Spojenými státy a Ruskem.
Západ má podle prohlášení politiků důkazy o tom, že ruská letadla v Sýrii bombardují civilisty, nemocnice nebo humanitární konvoje. Francouzský prezident Hollande dokonce řekl, že Rusko v Sýrii páchá "válečné zločiny". Rusko veškerá nařčení popírá.
Vysoce postavený český diplomat Aktuálně.cz řekl, že v nejbližší době přitvrzení sankcí proti Rusku neočekává. Česko by je podle něj podpořilo, pokud by pro ně byla jasná většina ostatních zemí Unie.
Ruské chování v Sýrii podle tohoto diplomata výrazně ztížilo postavení států, jako je Itálie, Maďarsko nebo Řecko, které jsou vůči Rusku vstřícnější. V době, kdy Moskva stupňuje svůj vojenský zásah v Sýrii, podle něj nemůže být řeč o postupném uvolňování protiruských sankcí, které země osmadvacítky zavedly kvůli situaci na Ukrajině. Zavázaly se, že tyto sankce zůstanou v platnosti, dokud nebudou minské dohody o příměří naplněny.
