Válka v Sýrii pomůže Ukrajině, aby ji Západ lépe pochopil. Nečelí separatistům, ale ruské armádě

Martin Novák Martin Novák
20. 10. 2016 13:32
"Ruské angažmá v Sýrii do značné míry souvisí s tím, že Moskva chce zabránit možné realizaci některých plynovodů nebo ropovodů z Perského zálivu přes Blízký východ do Evropy, které by pro ni nebyly výhodné. Ale když budeme hovořit o dopadech na Ukrajinu, teoreticky to může znamenat, že Západ bude více naslouchat názorům Ukrajiny ve sporu o Donbas a o protiruské sankce," říká ukrajinský vojenský analytik Mychajlo Samus.
Damašské předměstí Dúma po bombardování.
Damašské předměstí Dúma po bombardování. | Foto: Reuters

Praha – Německo, Francie, Ukrajina a Rusko se dohodly na středečním summitu takzvané normandské čtyřky v Berlíně na cestovní mapě k míru.

Prezidenti Vladimir Putin a Petro Porošenko souhlasili s tím, že členové monitorovací mise OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) budou ozbrojeni a na několika místech fronty na východní Ukrajině oddělí bojující strany.

Vojenský analytik kyjevského Centra pro výzkum armády, zbrojní konverze a odzbrojení Mychajlo Samus v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že mír může nastat, až Moskva z území Ukrajiny stáhne všechny své ozbrojené síly.

Podle něj by Evropská unie a Spojené státy do té doby neměly hovořit o zrušení protiruských sankcí.

Aktuálně.cz:  Z frontové linie na Donbasu přicházely v uplynulých týdnech zprávy o těžkém ostřelování. Z Marjinky, Avdějevky a dalších míst. Jde o strategii ruské strany konflikt neustále udržovat na, řekněme, denní bázi?

Dlouhodobě se na frontě střídají klidnější dny s eskalací. Rusko vždy eskaluje situace na frontě ve chvílích, kdo chce zatlačit na Západ. Aby přes něj tlačil na Ukrajinu s cílem přijmout takové podmínky, které by byly pro Rusko výhodné. Moskva chce, aby Kyjev změnil status okupovaných území a uspořádaly se tam volby podle jejích představ.

To je absolutně opačná představa, než má ukrajinská vláda. Ta žádá, aby všichni ruští vojáci opustili Donbas, Kyjev obnovil svoji kontrolu nad tímto územím a pak se konaly volby. Oba tyto názory paradoxně nejdou proti minským dohodám, neboť jejich text je tak zformulován. Minské dohody je třeba změnit a jasněji text formulovat. I to, kdo je za plnění jakých závazků odpovědný.

V současné verzi není stanovená žádná odpovědnost Ruska, protože Rusko se oficiálně nepovažuje za stranu konfliktu. Jde podle ní o konflikt ukrajinské vlády s Luhanskem a Doněckem, což je ale v zásadním rozporu s tím, jak to vidí Kyjev.

Západ někdy lavíruje mezi těmito dvěma pohledy. Nemá jasnou pozici, což dává Rusku velký manévrovací prostor.

Ti, kteří bojují na straně separatistů, jsou dnes v drtivé většině ruští občané, nebo je tam se zbraní i hodně místních?

Od ledna 2015 začalo Rusko na okupovaných územích uplatňovat pravidla, která platí pro ruskou armádu. Putin podepsal dekret, na jehož základě může kdokoliv podepsat smlouvu s ruskými ozbrojenými silami jako voják.

Čili bojuje tam, řekl bych, okupační kontingent, který se skládá ze dvou armádních sborů. Jeden je v Doněcku, druhý v Luhansku. Velení sídlí v Novočerkassku v Rostovské oblasti na území Ruska. Nezáleží na tom, jaké občanství mají tito vojáci. Všichni bojují na základ kontraktu s ruskou armádou. Všichni jsou součástí ruských ozbrojených sil. Žádní dobrovolníci.

Na území východní Ukrajiny je zhruba pět až šest tisíc vojáků ruské armády. Včetně speciálních jednotek. V Doněcku je například taková speciální jednotka z ruské Rjazaně.

Rusko se stále více vojensky angažuje v Sýrii na straně režimu Bašára Asada. Roste jeho konfrontace se zeměmi, jako jsou Spojené státy, Velká Británie nebo Francie. Co znamená konflikt v Sýrii pro Ukrajinu?

Osobně se domnívám, že ruské angažmá v Sýrii do značné míry souvisí s tím, že Moskva chce zabránit možné realizaci některých plynovodů nebo ropovodů z Perského zálivu přes Blízký východ do Evropy, které by pro ni nebyly výhodné.

Ale když budeme hovořit o dopadu na Ukrajinu, teoreticky to může znamenat, že Západ bude více naslouchat názorům Ukrajiny ve sporu o Donbas a o protiruské sankce. Teď přicházejí zprávy, že sankce se mohou zpřísnit kvůli Sýrii. Lidé budou možná více chápat situaci, do níž se Ukrajina dostala.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko nedávno řekl, že pro Kyjev je stále těžší udržovat podporu pro sankce. Sýrie tedy může v tomto směru znamenat obrat?

Ano, je to možné tak říci. Ale ty sankce přece nejsou kvůli tomu, aby pomáhaly Ukrajině. Jsou odpovědí Evropy na to, že Rusko porušuje mezinárodní právo. Vede válku, aby měnilo hranice. Pro Ukrajinu jsou samozřejmě špatným signálem hlasy, že s agresorem by se mělo dál normálně obchodovat.

Je vůbec naděje, že se odtržená část Donbasu vrátí Ukrajině?

Především je třeba říci, že Ukrajina se nikdy nesmíří se ztrátou tohoto území. Neřekneme: O. K., tak si to nechte. Cesta k tomu vede přes vyjednávání, vojenská cesta neexistuje. Znamenalo by to mnoho obětí a Ukrajina by byla sama proti sobě.

Rusko musí stáhnout vojáky a vojenskou techniku, uzavřít hranice a předat území pod ukrajinskou kontrolu. Pak musí následovat politická dohoda a volby, což bude reálné, pokud se ruské síly stáhnou. Problém je, že Rusko nechce skutečně silnou, samostatnou Ukrajinu.

Ukrajina oslavila 25. výročí nezávislosti ukázkou síly své armády. Velká vojenská přehlídka v Kyjevě měla zjevně dát najevo odhodlání čelit Rusku. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy