Dohodu o nových dodávkách kolového dělostřeleckého systému Malva podepsali ruští představitelé během vojenského fóra Armáda-2023, které se konalo minulý týden nedaleko Moskvy. Výrobu má zajistit Ústřední výzkumný ústav Burevestnik, který patří mezi nejvýznamnější vývojová a výrobní centra ruských dělostřeleckých a minometných systémů, uvádí agentura TASS.
Burevestnik poprvé představil houfnice Malva, které váží až 32 tun a využívají podvozek s uspořádáním 8×8, před třemi lety na vojenském fóru Armáda-2020. Tehdy uvedl, že zbraně využívají kanon ráže 152 mm převzatý ze samohybných houfnic Msta-S. Podle informací ruského státního průmyslového konglomerátu Rostec dokážou systémy Malva vystřelit až sedm ran za minutu a jejich dostřel se pohybuje kolem 24 kilometrů.
Rostec mimo jiné vyzdvihuje jejich větší rychlost oproti dělům na pásovém podvozku. "Jsou manévrovatelnější, mají dlouhou životnost a nižší provozní náklady," uvedl konglomerát v tiskové zprávě z konce července.
Ve válce na Ukrajině mají být určené hlavně k útokům na nepřátelskou pěchotu a techniku na frontové linii, uvedla ruská státní agentura Izvestija. Podle jejího tvrzení je také ruská armáda může využívat proti taktickým jaderným zbraním.
Ruský nezávislý server The Moscow Times označuje systémy Malva jen za kopii samohybných houfnic vyvinutých v Sovětském svazu od poloviny 60. do počátku 80. let. Jejich novou objednávku deník s nadsázkou považuje za ruskou odpověď na americké raketové systémy HIMARS. Ty v současnosti patří k nejničivějším zbraním, které má Ukrajina díky západním dodávkám k dispozici. Jejich maximální dostřel v závislosti na použitých raketách dosahuje až 300 kilometrů. Ukrajinci využívají verzi s dostřelem zhruba 80 kilometrů.
