Zmlácení teroristé u soudu. Ruské tajné služby jsou experty na mučení, tvrdí novinář

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
26. 3. 2024 15:30
Když se Vladimir Putin před necelým čtvrt stoletím dostal k moci, jedním z jeho politických slibů byla bezpečnost Ruska. S teroristy ruský režim nevyjednává. V posledních dvou letech se ale Kreml zaměřil na válku na Ukrajině a ani varování Spojených státu o chystaném útoku nebral vážně. Teď ale nejspíš bude kremelský režim své chyby chtít využít a ještě více přitvrdit.
Jeden z podezřelých z teroristického útoku na koncertní síň na předměstí Moskvy u soudu.
Jeden z podezřelých z teroristického útoku na koncertní síň na předměstí Moskvy u soudu. | Foto: Reuters

Washington necelý měsíc před útokem Moskvu varoval, že islamističtí radikálové chystají teroristický útok. Rusko ale americké varování označilo pouze za provokaci a vyhrožování. V pátek ozbrojenci Islámského státu v koncertní hale u Moskvy zabili více než 130 lidí, jde o nejfatálnější teroristický útok v zemi za poslední desetiletí.

"Je to vnímáno jako Putinovo selhání. Přišel se sliby míru a stability a kde je ten mír a stabilita teď?" ptal se v deníku The Wall Street Journal Abbas Galljamov, bývalý autor Putinových projevů, který se později stal odpůrcem režimu.

Podle ruského disentního novináře Andreje Soldatova se tajná služba FSB stala velmi dobrou v represích i rychlém vyšetřování už spáchaných činů. "Ruské bezpečnostní a zpravodajské služby jsou dnes světovými experty na zabíjení a mučení," uvedl.

Příkladem je podle něj i současný útok. "Čtyři podezřelí pachatelé byli identifikováni, stíháni a zatčeni během 24 hodin. A jak jinak, okamžitě byli mučeni - jednomu z podezřelých speciální jednotky uřízly ucho a přinutily ho jej sníst, vše bylo nahráno a okamžitě uniklo do prokremelských médií," popisuje v komentáři pro list The Guardian.

Nedůvěra zpravodajců

Neznamená to ale, že jsou zpravodajci kompetentní. Naopak. Podobným útokům podle něj předcházet nedokážou. Nevěří zahraničním zpravodajským agenturám, nechtějí svým nadřízeným říkat nepříjemné informace a nemají důvěru vlastních obyvatel, vyjmenovává Soldatov dlouhodobé problémy.

Rusko se ale snaží vinu za útok shodit na Ukrajinu i z dalších důvodů než jen ve snaze zakrýt vlastní selhání. Dlouhodobě se snaží vykreslovat jako země, která má ke státům Blízkého východu i Afriky blízko a staví se tak proti hegemonii Západu. Navíc do země dlouhodobě přicházejí pracovat lidé z bývalých sovětských republik.

Zvlášť nově přicházející migranti ale často bydlí na kraji měst odděleni od ostatních Rusů. Čtyři muži, které ruské jednotky zadržely krátce po atentátu, mluví jen velmi špatně rusky a pocházejí z Tádžikistánu.

Muslimské diaspory

Od začátku války, kdy se ruská ekonomika přeorientovala na zbrojení a úřady poslaly stovky tisíc mužů na frontu, je nyní potřebuje ještě více než dřív. V současnosti muslimové tvoří asi 20 procent obyvatel.

Páteční útok ukazuje rizika imigrace, jak si ji představují ruské úřady, tvrdí vedoucí moskevského bezpečnostního a obranného think-tanku Centrum pro analýzu strategií a technologií Ruslan Puchov. "Vytvořily se obří muslimské enklávy a diaspory a útoky radikálních islamistů byly jen otázkou času," vysvětluje.

Režim teď ale místo toho, aby se zaměřil na řešení problému, využije teroristický útok k utažení šroubů, míní Puchov. Z Ruska se už ozývá volání po přísnějších trestech pro teroristy.

"Je nutné vrátit trest smrti, pokud jde o terorismus a vraždy," řekl v sobotu zástupce předsedy bezpečnostního výboru Státní dumy Jurij Afonin.

Rusko zrušilo trest smrti v 90. letech. V posledních letech se tam ale objevují hlasy, které ho chtějí znovu zavést. Například bývalý prezident a nyní zástupce šéfa bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv před dvěma lety uvedl, že v Rusku "neexistují žádná omezení" pro návrat trestu smrti. V roce 2021 připustil možnost návratu této formy trestu také předseda tamního ústavního soudu Valerij Zorkin. Žádné konkrétní kroky ale ruští politici nepodnikli.

Všude teroristé

Dva Putinovi blízcí spojenci - Medveděv a předseda dumy Vjačeslav Volodin - po útoku vyzvali ke zničení teroristů. "Smrt za smrt," napsal Medveděv na sociální síti Telegram.

Moskva ale jako teroristu definuje kohokoliv, kdo veřejně kritizuje Rusko. Patří mezi ně tak i lidé odsuzující ruskou agresi na Ukrajině nebo nově například "mezinárodní hnutí LGBT". Nedávno zesnulý ruský disident Alexej Navalnyj také čelil obvinění z terorismu.

Podle nezávislého zpravodajského webu Mediazona zahájily úřady v roce 2023 rekordních 143 trestních řízení souvisejících s terorismem, zatímco před rokem 2018 jich bylo méně než 20.

"Kdybychom povolili trest smrti za terorismus, uvědomujete si, kolik lidí by tento systém zabil?" upozornila na Telegramu ruská lidskoprávní aktivistka Alena Popovová.

Video: "Vzácné záběry" ukazují Putina, jak řeší teror u Moskvy. Video ale působí podezřele (25. 3. 2024)

Záběry ruského novináře, které mají dokazovat, že Putin řešil teroristický útok u Moskvy od prvních okamžiků. | Video: Aktuálně.cz/Telegram/Pavel Zarubin
 

Právě se děje

Další zprávy