Moskva - Ruská armáda si ze své rudé předchůdkyně vzala mnohé. Kromě symboliky, výbavy a velmocenských půtek i ty nejnegativnější věci, které byly její součástí od nepaměti.
Tedy šikanu, zastrašování, násilí a velký počet neobjasněných úmrtí - ve statistikách zanesených jako "nehody". Důkazem toho je příběh Andreje Syčova, který přinesl německý deník Süddeutsche.de.
Syčov v roce 2005 jako devatenáctiletý mladík nastoupil vojenskou školu pro důstojníky v Čeljabinsku. Po půl roce jeho studia přišla osudná noc, která mu navždy změnila a znehodnotila život.
Přesně na Silvestra téhož roku uspořádali vojáci rozlučku se starým rokem, na které nechyběl tradiční salát a samozřejmě ani vodka. Na konci zábavy rozkázali Syčovovi jeho starší spolužáci, aby uklidil.
To se mu však nelíbilo, takže došlo k hádce a následně ke konfliktu. Přesila jej "zpracovala" do dřepu, ve kterém jej spolužáci svázali a následně jej začali kopat. Vojáci se tak vydrželi bavit několik hodin.
Syčova poté propustili, ten se však dostavil na ošetřovnu až tři dny poté. Po dalších třech dnech ve vojenském lazaretu jej převezli do civilní nemocnice, kde mu zachránili život za cenu amputace obou nohou a genitálií.
Od té doby je Syčov pod trvalým dohledem lékařů na klinice, kde jej denně navštěvuje jeho matka Galina Syčovová. "Pokoušíme se nevzpomínat," řekla k případu. Její syn totiž skoro nemluví, s cizími lidmi pak jen výjimečně.
Dva tisíce mrtvých ročně. Tak vypadá mír v ruské armádě
Podle Komise vojenských matek, organizace zabývající se lidskoprávní problematikou v ruské armádě, v ní umírají každý rok dva tisíce lidí.
O většině úmrtí hovoří oficiální ruské vojenské záznamy jako o "nehodách". I z těchto dat přitom vyplývá, že si ročně svůj život vezme 341 vojáků.
Podle nejmenovaných kritiků je pravděpodobně počet spáchaných sebevražd podstatně vyšší. A jeho vrchol by sahal ještě daleko výše, kdyby se spousta mladých mužů různými způsoby nevyhnula povinné základní službě.
Za potřebné papíry od lékařů si přitom valná většina mužů musí "připlatit". Podle Ludmily Sinčenkové z Komise vojenských matek "je armáda požíračem lidí".
Od roku 2008 se doba povinné základní vojenské služby zkrátila z původních 2 let na polovinu. To mnohým aktivistům dává naděje, že násilí v ruské armádě ubude.
Ještě větší nebezpečí podle ní mnohdy představují nižší důstojníci, jejichž útokům a zlovůli se mladíci nemohou bránit.
Nevládní organizace tak evidují nejeden případ, kdy si velitelé z vojáků základní služby udělali levnou pracovní sílu, když je využívali na stavbě svých chat, či je dokonce odveleli na práci do továren a zabavovali jim jejich platy.
Syčov dostal od státu jako náhradu za dvě nohy, genitálie a jednu ledvinu byt v Jekatěrinburgu. Podle jeho matky se z něj podívá jen výjimečně, protože se s kolečkovýmn křeslem nikam nedostane.
Většinu svého času proto tráví... před počítačem.
