* Vážení čtenáři, tento rozhovor byl pořízen několik dní předtím, než běloruská milice Uladzimira Njakljajava zbila a zatkla při povolebních protestech 19. prosince. Nyní je ve vazbě a hrozí mu až 15 let vězení.
Minsk (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Bělorusko se chystá v neděli 19. prosince na prezidentské volby. Alexandr Lukašenko, svými kritiky a odpůrci často označovaný za "posledního evropského diktátora," usiluje o svůj čtvrtý mandát od roku 1994.
Hlasování budou poprvé na místě sledovat mezinárodní pozorovatelé a Evropská unie podmiňuje demokratickými volbami spolupráci s Lukašenkovou vládou a ukončení sankcí, uvalených na běloruské politiky kvůli porušování lidských práv v zemi.
Volby v Bělorusku jsou sledované v Evropě také kvůli klíčovému postavení, které tato bezmála desetimilionová země zaujímá v zásobování kontinentu ropou a plynem.
Některé ropovody a plynovody z Ruska jdou přes běloruské území a kvůli neshodám mezi Moskvou a Minskem o vzájemném finančním vyrovnání a platbách za dodávky nebo tranzit plynu došlo už několikrát k dočasnému uzavření kohoutků.
Například na začátku roku 2007, naposledy pak na několik dní letos v létě.
Proti Lukašenkovi kandiduje celkem devět politiků. Výraznější podporu mají dva. Andrej Sannikov z hnutí Evropské Bělorusko a vůdce seskupení Mluv pravdu!, kterým je básník a bývalý předseda Svazu běloruských spisovatelů Uladzimir Njakljajev.
Ten poskytl Aktuálně.cz krátký rozhovor.
A.cz: Mnozí Bělorusové tvrdí, že současná situace je odlišná od minulosti. Že se poměry v zemi mění…
Lukašenko zkouší imitovat demokracii a svobodné volby pod tlakem Západu a také kvůli tomu, že mu Evropská unie slíbila pomoc tři miliardy eur, pokud volby budou svobodné. Kampaň byla otevřená, jako ještě nikdy. To je pravda. Mohli jsme svobodně sbírat podpisy (podle běloruských zákonů musí každý kandidát získat sto tisíc podpisů pro svoji kandidaturu - pozn. red.). Mohli jsme oslovit více lidí a díky tomu se nám podařilo do jisté míry překonat dřívější propast mezi opozicí a lidmi. To je úspěch.
A.cz: Co je tedy špatně?
Nelze imitaci považovat za skutečnost. Samotný průběh hlasování a sčítání odevzdaných hlasů zůstalo a bude pod totální kontrolou systému, podléhajícímu Lukašenkovi. Vadí nám zejména předběžné hlasování, ve kterém lidé mohou odevzdávat hlasovací lístky do uren ještě před samotným dnem voleb. Podle našich informací bude takto odevzdáno zhruba 40 procent všech hlasů. K těm pozorovatelé nemají přístup.
A.cz. Dá se říci, jakou má zhruba Lukašenko v procentech podporu?
Má podporu hlavně na venkově, ve vesnicích. Více ve východním Bělorusku než v západním. Ve Vitebské nebo Mohilevské oblasti (obě na východě země - pozn. red.) je to tak mezi třiceti, čtyřiceti procenty. V Minsku pro něj může hlasovat nějakých dvacet procent. Pokud by volby skutečně byly demokratické a čestné, Lukašenko zkrátka nemá šanci být prezidentem. Rozhodně ne v prvním kole.
A.cz: Pomohl opozici fakt, že se Lukašenko rozhádal s Ruskem a to jej už tolik nepodporuje?
Ano, velmi pomohlo. Lukašenko svého postavení dosáhl s pomocí Moskvy a ta nynější situace jej oslabila. Z druhé strany se nedá říci, že by Rusko podporovalo nás, opozici. Rusko vystupuje především proti Lukašenkovi. V současné době nikoho v Bělorusku nepodporuje, nechce riskovat.
Moskva už mu nechtěla dál dávat zadarmo, tak se vrhá do náruče Západu. Má slíbeny tři miliardy dolarů pomoci, když budou volby svobodné a v Bělorusku bude demokracie. Ale to je jen pohádka, to za něj nebude. Západní politiky jen balamutí.
Lukašenko se nyní tváří jako příznivec a přítel Evropské unie, ale je to neupřímné. Jeho moc, vliv a peníze, vše, čeho dosáhl, dosáhl díky Rusku. A své protivníky ještě navíc obviňuje, že jsou proruští. O mě říká, že jsem kandidát Moskvy. Nejsem. Můj program je jasný. Jsem pro orientaci na Evropskou unii, ale pro dobré vztahy s Ruskem, protože v obchodu a zásobování energií je Bělorusko na Rusku závislé.
Bělorusko potřebuje k tomu, aby se dostalo ze současné špatné situace, radikální reformy, modernizaci, nové technologie. Bez Evropy toho nedosáhne. A koneckonců modernizace je i v programu ruské vlády, takže naše cíle jsou společné.
A.cz: Někteří lidé se podivují nad tím, že podporujete prodej plynovodů na běloruském území Rusku…
Já chci především problém zásobování a přepravy plynu odpolitizovat. Není nám k ničemu, když vlastníme potrubí, kterým jde ruský plyn. Pokud jejich plyn půjde jejich potrubím, je tu záruka toho, že zásobování bude plynulé a nenastanou zase problémy.
A.cz: Co by tedy měly země Evropské unie dělat? Ignorovat Bělorusko, dokud mu povládne Lukašenko?
Nejsme proti dialogu Západu s Lukašenkovým režimem, ale nechceme, aby Evropská unie uznala volby za demokratické, protože oni už teď demokratické a svobodné nejsou. Nemáme tolik možností obracet se k lidem v médiích, kde je Lukašenko tisíckrát častěji. Naši zástupci byli puštěni jen do malého počtu volebních komisí. Pokud Evropská unie volby uzná a označí Lukašenka za skutečného vítěze, zničí vše, o co se opozice snaží.
Po imitaci voleb začne Lukašenko také imitovat demokracii. Vytvoří podobný model jako v Rusku. Založí dvě takzvané opoziční strany, které ale nebudou reálnou opozicí.
