Teherán - Cena ropy ve středu vystoupala na své šestiměsíční maximum.
Trhy tak reagovaly na oznámení íránské státní televize, že prezident Mahmúd Ahmadínežád splnil své dřívější hrozby a zastavil dovoz ropy do šesti evropských zemí.
Teherán ovšem zanedlouho zprávy stanice Press TV popřel. Podle televize Írán reagoval na nedávné uvalení ropných sankcí.
Cena směsné ropy Brent okamžitě vyskočila o bezmála dva dolary a barel stál119,99 dolaru. Po iránském dementi se v 15:00 obchodoval na 118,63 dolaru. Barel americké ropy přišel na 101,74 dolaru, tedy o dolar více než ráno.
Humanitární důvody
Podle Press TV se měly restrikce týkat Nizozemska, Francie, Portugalska, Španělska, Itálie a Řecka. Poslední tři země jsou přitom na dovozu íránské ropy silně závislé, proto se už v lednu snažily datum bojkotu co nejvíce posunout.
Obzvláště pro Řecko, které bojuje s krizí a horentním zadlužením, by šlo o špatnou zprávu. Dovoz ropy z Íránu tvoří bezmála polovinu jeho importu suroviny, kterou země nakupuje za velmi výhodných podmínek právě v rámci dlouhodobých kontraktů.
Íránské ministerstvo ropy ale zprávu vyvrací. "Kdyby k takovému rozhodnutí došlo, bylo by oznámeno Nejvyšší radou národní bezpečnosti," řekl nejmenovaný zdroj agentuře Reuters.
Ministerstvo zahraničí ale upozornilo, že přijalo šest evropských velvyslanců, které varovalo. Írán prý našel jiné kupce a může přerušit prodej své ropy Evropě. Podle místní televize ale ujistilo, že Teherán to zatím neudělá "z humanitárních důvodů a kvůli zimě".
Pro i proti
Zástupci sedmadvacítky se na ropných sankcích shodli koncem ledna, aby zvýšili tlak na Írán, kritizovaný za jeho kontroverzní jaderný program.
Podle dohody měly země Unie koncem ledna přestat uzavírat s Teheránem nové ropné kontrakty, starší smlouvy měly platit až do 1. července. Írán vyváží do EU přibližně 450 tisíc barelů ropy denně, což je pětina jeho exportu.
Uplatnění embarga se setkalo s rozporuplnými reakcemi. "Je to krok správným směrem," prohlásil například izraelský premiér Benjamin Netanjahu. S povděkem sankce kvitovaly i Spojené státy.
Naproti tomu Rusko bylo proti. Představitelé Kremlu se vyjádřili, že sankce mají zhoršit ekonomickou situaci v islámské republice a "popohnat" Íránce, aby svrhli současnou vládu.
