Jeruzalém - Rok po překvapivém neúspěchu v bojích proti libanonskému Hizballáhu se izraelská armáda připravuje na další velkou konvenční válku. Tak rozsáhlá cvičení desetitisíců branců a záložáků nezažila země desítky let. Vláda otevřeně hovoří o možném konfliktu se dvěma úhlavními nepřáteli: Sýrií a Íránem.
"Armáda má dva cíle: vedení války a připravování se na válku," řekl generálporučík Gabi Aškenázi, kariérní voják, který v únoru převzal post náčelníka generálního štábu. Jeho úkolem je obnovit u vojáků ztracenou morálku.
Málokdo pochybuje o tom, že Izrael je nejmocnější vojenskou silou na Blízkém východě. Málokdo ale zároveň pochybuje o tom, že loňská válka ukázala, jakým výzvám Aškenázi kvůli ní čelí. Musel otřást vedením, které si zvyklo na jednoduchá vítězství proti palestinským ozbrojencům a zapomnělo, jak vést pozemní, námořní a letecké útoky proti mnohem nebezpečnějšímu nepříteli.
Navíc se objevují názory, které dávají za pravdu jedné z novějších doktrín. Ta zpochybňuje izraelský způsob vedení války pomocí moderních technologií umožňujících sledovat vše z dálky. Bez toho, aby vojáci a tanky museli obsazovat území hluboko za nepřátelskou linií.
"Příští válka bude mnohem prudší"
"Aškenázi si nedělá žádné iluze. Úspěšnost armády se neměří prezentacemi, ale výcvikem lidí," říká izraelský vojenský historik Martin van Creveld.
Hizballáh během loňské 34denní války nedostatečné taktické připravenosti izraelské armády využil. Její komanda se držela postupů zažitých z palestinských území. Jen pro příklad: když opuštěný libanonský dům přeměnili vojáci na velící stanoviště, nečekali, že zaznamenají při následném raketovém útoku Hizballáhu těžké oběti.
To samé platí o obrněných jednotkách. Několik tanků bylo zničeno na pozorovacích postech. Příslušníci Hizballáhu totiž používají zbraně, které Palestinci nemají k dispozici. Známý je aspoň jeden případ, kdy tank přejel dva vojáky. Nehoda podtrhla nedostatky armády operovat koordinovaně pod palbou.
"V případě Palestinců jde o málo prudkou válku. Nemají nic z našich zbraní nebo podpůrných systémů," řekl záložák Nissim Houri. Jeho jednotka bojovala v Libanonu a cvičila pro případný syrský scénář.
"Co se stalo v Libanonu a co můžeme očekávat proti Sýrii, je velmi intenzivní válka s tím, že obě strany na sebe vrhají veškerou sílu. Pro nás a naši připravenost to znamená obrat o 180 stupňů," dodal.
Polovina Izraelců nemá přístup ke krytům
Izrael ztratil v loňské válce s Hizballáhem 117 vojáků. O život přišlo i 43 civilistů. Na libanonské straně přesáhl počet obětí 1200. Šíitské hnutí podporované Íránem po vyhlášení příměří, které zprostředkovala OSN, vyhlásilo nad Izraelem "Boží vítězství".
Izrael teď zjišťuje, jak v budoucnu podobnou "asymetrickou" válku vyhrát. Musí snížit na minimum počet civilních obětí aby armáda složená z občanů neztratila popularitu - a zároveň svým politikům získat pozici pro diktování podmínek příměří.
Během týdnů trvajících cvičení na Golanských výšinách nebo v negevské poušti celé divize cvičí jak obejít nepřítele a jeho vesnice prostřednictvím manévrů, které Izrael používal v dřívějších válkách proti arabským armádám.
Potřeba vyhrát rychle je pro budoucí válku klíčová. Obzvlášť poté, co si izraelští stratégové uvědomili, jak je země zranitelná při raketových útocích Hizballáhu nebo ozbrojenců z palestinského pásma Gazy.
Deník Jediot Achronot tvrdí, že pro 3,3 milionu Izraelců nejsou k dispozici kryty. I přes to, že domobrana se na to připravuje už od roku 1991, kdy Saddám Husajn ostřeloval Izrael raketami Scud.
"V aktualizovaných plánech už armáda bere v potaz fakt, že záložáci budou zvažovat co dělat: jestli vyrazit na Golanské výšiny, nebo odvézt rodinu do bezpečí," napsal Alex Fishman, reportér listu Jediot Achronot.
"V nejlepším případě bude mít Izrael funkční protiraketový systém nejdříve za tři až čtyři roky," dodal.
Válečné přetlačování se Sýrií přichází paradoxně v době, kdy obě strany mluví o možném nastartování mírových rozhovorů. Ty skončily v roce 2000 poté, co Damašek neúspěšně požadoval vrácení Golanských výšin.
"Rozhodně bychom se měli syrskými návrhy zabývat. Ale pouze z pozice síly," řekl náměstek ministra obrany Matan Vilnaj izraelskému rozhlasu.
Podle Vilnaje musí Izrael začít pracovat na zásadě, která byla pro židovský stát platná v minulosti: "Kdo hledá mír, musí se připravit na válku."
