Řekové se nedohodli na škrtech, ekonomika dál propadá

Radim Klekner Radim Klekner
10. 9. 2012 10:25
Trojka šíří skepsi, Bruselu se nelíbí snahy oddálit snížení deficitu rozpočtu
Pálení unijní vlajky v Soluni
Pálení unijní vlajky v Soluni | Foto: Reuters

Atény - Průběh řecké krize čím dál víc připomíná jízdu na toboganu. Před necelými čtrnácti dny vypustila evropská trojka - zástupci EU, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), kteří zkoumají úsporná opatření řecké vlády - informaci, že si kabinet premiéra Antonise Samarase vede více než zdatně.

V pondělí ráno, jen několik málo dní předtím, než vyřkne svůj konečný ortel, ale zní z její strany spíše skepse.

Souvisí to nejenom s páteční zprávou řeckého statistického úřadu, podle kterého klesl hrubý domácí produkt země ve druhém čtvrtletí ve srovnání se stejným obdobím loňska o šest procent, ale především se spory ve vládní koalici, která se nemůže shodnout na balíčku nových úsporných opatření.

Ta dřívější navíc Řecko jen potopila ještě hlouběji do spirály krize, protože zcela utlumila spotřebu a poptávku, a to nejenom u domácností, ale také na straně firem.

Poslední čísla týkající se řecké ekonomiky jsou děsivá. Za pět let krize kleslo HDP země o pětinu, zadlužení se letos zvýšilo o dalších dvacet miliard na 240 miliard eur a nezaměstnanost postihuje čtvrtinu práceschopného obyvatelstva.

Řecko se točí v bludném kruhu, ze kterého vedou v podstatě jen dvě cesty: návrat k drachmě následovaný automatickým umazáním zahraničního dluhu, nebo jeho odpuštění při současném zachování eura.

V těchto dnech řecká vláda hraje o to, aby dostala z balíku již schválené unijní pomoci 31 miliard eur a zachovala si naději, že se země vydá druhou z těchto cest.

Nebezpečí, že řecká společnost začne více poslouchat radikály, je stále veliké.
Nebezpečí, že řecká společnost začne více poslouchat radikály, je stále veliké. | Foto: Reuters

Vládě se nedaří vybírat daně

Zatímco pravicová Nová demokracie premiéra Antonise Samarase trvá na tom, aby Řecko dodrželo svůj slib a zachovalo termín, k němuž má deficit státního rozpočtu klesnout pod hranici tří procent HDP, její spojenci z Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) a Demokratické levice se snaží vyjednat posunutí tohoto termínu o čtyřiadvacet měsíců, tedy na léto roku 2016.

Samaras požaduje další krácení důchodů, podpory v nezaměstnanosti a mezd ve státním sektoru, a to o celkovou částku 11,5 miliardy eur, což jeho koaliční partneři odmítají. V Řecku se totiž znovu začínají bouřit odbory a řadoví občané, jejichž reálné příjmy klesly za tři roky až o třetinu. Už v řadě případů nemají z čeho žít.

"Nemůžeme donekonečna zkoušet trpělivost lidu," tvrdí šéf socialistů Evangelos Venizelos, citovaný agenturou Reuters.

"Musíme chránit ekonomicky slabé části obyvatelstva," přizvukuje mu předseda Demokratické levice Fotis Kuvelis. 

Zástupci trojky mají problém zejména s oběma levicovými stranami. Nevěří totiž v to, s čím obě strany počítají při příštím snižování rozpočtového deficitu - že zaberou nová opatření v boji s daňovými úniky.

Ty jsou odhadovány na třicet až šedesát miliard eur ročně, což je přibližně tolik, kolik se na daních v zemi pravidelně vybere.

Řecké firmy a řečtí podnikatelé prosluli tím, že daně prakticky neplatí vůbec, a to, co se získá od řadových zaměstnanců, ať již státních, či soukromých podniků, k zaplnění děr ve státním rozpočtu nestačí.

Na odchodu Řecka z eurozóny by nejvíce tratil hlavní věřitel Atén - Německo.
Na odchodu Řecka z eurozóny by nejvíce tratil hlavní věřitel Atén - Německo. | Foto: Reuters

Privatizace selhala

Jako zcela liché se pak ukázaly být naděje vkládané do privatizace řeckých podniků. Od té si vláda do roku 2016 původně slibovala příjmy ve výši dvaceti miliard eur, z prodeje státních a polostátních firem ale zatím získala necelou miliardu.

Řecko se tak hospodářsky čím dál více propadá, bankám začíná masivně chybět likvidita, protože ti, kdo v nich ještě mají uloženy peníze, si je kvapem vybírají, firmy hromadně krachují a mladí lidé houfem opouštějí zemi a hledají útočiště v Německu či Francii.

Klíčovým nyní bude středeční verdikt Ústavního soudu v Karlsruhe, který má rozhodnout, zda je s německými zákony konformní záchranný fond Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), s jehož pomocí mají být financovány nejhůře zadlužené země EU včetně Řecka.

Soud se vysloví i k fiskálnímu paktu rozpočtové odpovědnosti, uzavřenému v březnu, k němuž přistoupily všechny členské země Unie s výjimkou Británie a Česka.

EU teď tlačí na vládu v Aténách, dobře však ví, že pokud Řecko vystoupí z eurozóny, hospodářské potíže se prohloubí nejenom na Peloponéském poloostrově, nýbrž také v celé EU.

 

Právě se děje

Další zprávy