Atény/Berlín - Řečtí zákonodárci v neděli pozdě večer schválili nepopulární balík úsporných opatření, kterými chce vláda předlužené země zajistit druhý záchranný úvěr ze zahraničí a zabránit tak státnímu bankrotu.
Pro razantní škrty požadované eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem zvedla ruku většina zákonodárců obou největších stran. Socialistů i pravicové Nové demokracie.
Schválení návrhu zákona o dalších škrtech je pro Řecko klíčové, pokud chce ze zahraničí získat druhý záchranný balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur (3,2 bilionu korun). V opačném případě hrozí zemi možná již příští měsíc bankrot. Řekové mají letos ve státním rozpočtu podle požadavku eurozóny uspořit dalších 325 milionů eur.
Pro úsporná opatření hlasovalo 199 poslanců, 74 jich bylo proti.
Násilí v ulicích
Proti chystanému propouštění státních zaměstnanců a snižování mezd i penzí v neděli v Aténách a v Soluni demonstrovaly desetitisíce lidí. Část z nich se v řecké metropoli střetla s policií, která zasáhla slzným plynem a ohlušujícími granáty.
Podle agentury AP bylo zraněno 50 policistů a nejméně 70 protestujících bylo hospitalizováno. Kromě toho bylo 67 osob zatčeno a dalších 70 zadrženo.
Podle agentury Reuters v centru Atén protestující zapálili nejméně 45 objektů včetně několika historických budov, kin, bank a jedné kavárny. Podle řecké televize se násilí rozšířilo i na ostrovy Korfu a Kréta, do Soluně a do měst Volos a Agrinio v centrálním Řecku. Ve Volosu požár poničil tamní radnici a finanční úřad.
Sliby nestačí
Premiér Lukas Papadimos varoval před ekonomickým chaosem, pokud opatření poslanci odmítnou. Německo zároveň vyzvalo Atény, aby radikálně změnily svůj přístup k řešení dluhové krize, pokud si přejí zůstat v eurozóně. Kabinet by podle některých neoficiálních zdrojů měl mít ve třísetčlenném zákonodárném sboru podporu více než 250 poslanců.
"Řecké sliby pro nás již nejsou dostatečné," řekl v rozhovoru pro list Welt am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj ukazují průzkumy veřejného mínění, že většina Němců je ochotná Řecku pomoci, je ale nutné, aby to nebyla "bezedná díra".
Před parlamentním "ne" již v sobotu varovali šéf řeckých socialistů a bývalý premiér Jorgos Papandreu i šéf konzervativců Antonis Samaras. Později se k nim připojil řecký premiér.
"Vznikly by podmínky pro nekontrolovaný ekonomický chaos a sociální exploze," prohlásil Papadimos ve večerním projevu k národu o možnosti, že úspory budou zamítnuty. Nesouhlas se škrty by podle něj zemi uvrhl do víru recese, nezaměstnanosti, nestability a vleklé bídy, což by dříve či později vedlo k opuštění eura. Řečtí komunisté jeho slova odmítli jako "lži a panikaření".
Německo stupňuje tlak
Hlavní finanční tahoun eurozóny - Německo - před hlasováním stupňoval tlak na Řecko. Berlín prohlásil, že Evropa potřebuje činy, a ne slova.
"Řekové musejí dokončit domácí úkol, aby získali konkurenceschopnost - ať už skončí novým záchranným programem, nebo jinou cestou, kterou se vůbec nechceme vydat...," řekl v rozhovoru pro Welt am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Na otázku, zda "jinou cestou" míní opuštění eurozóny, odvětil: "Vše je jen v rukách Řeků samotných. Ale i v takovém případě (odchod z eurozóny), který téměř nikdo neočekává, zůstanou součástí Evropy."
Německý ministr také prohlásil, že snahy o záchranu Řecka se ukázaly jako obtížnější než úsilí o sjednocení Německa v roce 1990.
