Atény - Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a řecký premiér Jorgos Papandreu se shodli na tom, že si Řecko i nadále ponechá euro. Zažehnali tak alespoň na čas pověsti o řeckém návratu k drachmě, a tím i možnost dalšího prohloubení krize, kterou nyní prožívá eurozóna.
"Navzdory nynějším fámám se všechny strany shodly, že Řecko zůstane součástí eurozóny," citovala agentura Reuters vládního mluvčího Iliase Mossialose. Ten vystoupil před tisk po půlhodinové telefonické konferenci trojice evropských lídrů.
Atény podporované Berlínem striktně odmítají vyhlásit státní bankrot, hrozba insolventnosti země ale nad vládou premiéra Jorgose Papandrea visí i nadále.
A to navzdory tvrzením, že Řecko dostojí všem závazkům souvisejícím s drastickým programem vládních úspor, přijatým s cílem snížit zadlužení země.
Pokud se totiž Papandreově vládě do konce měsíce nepodaří sehnat dvě miliardy eur, nedostane od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB) v pořadí šestou tranši z balíku mezinárodní pomoci v hodnotě 110 miliard eur, dohodnutého loni.
A pouze ta umožní Řecku přežít kritické datum 30. září, ke kterému se zavázala, že z prodeje podílů ve státních firmách získá 1,7 miliardy eur.
V ohrožení je i další pomoc Aténám ve výši 109 miliard eur, na které se představitelé eurozóny dohodli letos v červenci.
Papandreův kabinet tvrdí, že privatizaci zbrzďují "byrokratické" překážky, hlavní důvod průtahů je ale prostý. Hodnota akcií řeckých firem se státní účastí dramaticky klesá, a tím se snižuje i částka, za kterou by je vláda mohla prodat.
Merkelová se snaží nad Řeckem držet ochrannou ruku, protože je přesvědčena, že by jeho pád zapříčinil "dominový efekt" v rámci eurozóny.
Privatizace za padesát miliard eur
Řecká vláda v rámci dohody s MMF a ECB slíbila, že do roku 2015 prodá státní podíly za padesát miliard eur. Do konce letošního roku měla z privatizace získat pět miliard, tento cíl se však zdá být mimo dosah jejích možností.
O řecké akcie není na finančních trzích obzvláštní zájem, přesněji - investoři čekají, až budou za hubičku. Velkou roli samozřejmě hraje i celková nejistota panující nad dalším osudem Řecka. Řada expertů navrhuje, aby se vrátilo k drachmě a zmenšilo tak tlak spekulantů na eurozónu jako celek.
Až doposud se Papandreově vládě podařilo dohodnout prodej desetiprocentního státního balíku v telekomunikační společnosti OTE, který vynesl 400 milionů eur a který získal koncern Deutsche Telekom.
Jistou šanci má také polostátní loterijní společnost OPAP, největší svého druhu v Evropě. Tržní hodnota čtyřiatřicetiprocentního balíku je nyní odhadována na půl druhé miliardy eur. A také největší rafinerie v zemi Hellenic Petroleum.
Prodej přístavů Pireus a Soluň byl naopak dán k ledu vzhledem k "nepříznivému vývoji na trhu". Před třemi roky mohla vláda první z přístavů nabízet za tři sta milionů eur, teď by za něj dostala nanejvýš sto milionů. Jen v posledních třech měsících ztratily akcie společnosti provozující přístav 28 procent ze své hodnoty.
