Vance varoval před tím, co nazval "hrozbou zevnitř". Podle něj není největší bezpečnostní výzvou Evropy Rusko, ale ústup od základních demokratických principů. Kritizoval zejména stav svobody slova a politické dění v některých členských státech EU. Jako hlavní příklad zmínil situaci v Rumunsku, kde došlo ke zrušení prezidentských voleb v souvislosti s obviněním z ruského vměšování. Podle něj je alarmující, že se taková rozhodnutí přijímají bez dostatečné veřejné diskuse. Vedle toho se ostře vymezil vůči regulaci sociálních sítí v Evropě, která podle něj omezuje otevřenou debatu a možnost svobodného vyjádření.

O ruské agresi na Ukrajině se viceprezident zmínil pouze okrajově. Namísto toho zdůraznil, že Evropa by měla zvýšit své výdaje na obranu. Dalším důležitým bodem jeho projevu byla otázka migrace. Vance vyzval evropské státy, aby tvrději zakročily proti nelegální migraci, protože jde podle něj o požadavek občanů, kterému by politici měli naslouchat. Také zpochybnil postup evropských vlád vůči některým pravicovým stranám, konkrétně nepřímo podpořil Alternativu pro Německo (AfD), kterou nedávno podpořil i blízký Trumpův spolupracovník Elon Musk.

Projev ukázal na rozdílné pohledy mezi USA a Evropou na některé klíčové otázky. Zatímco západní evropské politické špičky vnímají slova Trumpova viceprezidenta jako provokativní, v amerických konzervativních kruzích sklidil pozitivní ohlasy. Evropa ale zdaleka není jednotná, reakce na Vanceův projev se různí v Česku i u sousedů.