Ve Francii operuje sto "výroben džihádistů". Zavřete radikální mešity, sílí hlasy v Evropě

Martin Novák Martin Novák
26. 11. 2015 10:00
K úderu proti radikálům a k uzavření zhruba osmdesáti jejich mešit přistoupilo v létě Tunisko po masakru turistů na pláži u Středozemního moře. Evropští politici teď vyzývají k jeho následování. Mešity pod vlivem extremistických duchovních hrály také důležitou roli při útocích 11. září 2001. Někteří atentátníci a lidé, kteří je ovlivnili, se scházeli v hamburských mešitách al-Kuds (Jeruzalém) a al-Núr (Světlo). Německé úřady al-Kuds na ulici Steindamm blízko hlavního nádraží uzavřely před pěti lety.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Simona Holecová

Paříž/Praha – Francouzská rada muslimského vyznání předala po útocích v Paříži všem 2500 mešitám ve Francii prohlášení, která se měla číst během pátečních modliteb. Odsuzuje se v něm teror a násilí.

Rada je nejvýznamnějším a největším islámským sdružením v zemi. Jestli ale výzva skutečně zněla ve všech mešitách, není jisté.

Některé jsou v rukou radikálních imámů a kazatelů, kteří toleranci nepropagují.

Vyčistit, nebo zavřít

Vlivný imám z mešity na pařížském předměstí Alfortville Abdelali Mamoun řekl po útocích v rozhovoru pro agenturu Bloomberg, že mešit, kde se propaguje násilí a radikální džihádistické ideologie, je ve Francii zhruba stovka.

Vláda by je měla podle něj buď "vyčistit", nebo zavřít.

"Problémem je nedostatek kompetentních francouzských imámů. Někteří přišli z Maroka, Alžírska nebo Turecka, necítí se být Francouzi, neumějí ani pořádně francouzsky a nerozumějí problémům, které mají druhá nebo třetí generace přistěhovalců," říká Mamoun.

K úderu proti radikálům a k uzavření zhruba osmdesáti jejich mešit přistoupilo v létě Tunisko po masakru turistů na pláži u Středozemního moře. Evropští politici teď vyzývají k jeho následování.

Po Paříži vystoupili s předsevzetím uzavřít svatostánky, kde se hovoří o nenávisti k nevěřícím nebo odpadlíkům, francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve a belgický premiér Charles Michel.

"Vyhlášený výjimečný stav nám umožňuje rychle rozpustit některé modlitební komunity,“ uvedl francouzský ministr.

Chtějí se pomstít Západu

Francie už určitá opatření přijala - během posledních tří let vyhostila čtyřicet imámů, z toho deset od začátku roku.

Mešity v rukou militantních kazatelů jsou jednou z nejčastějších příčin radikalizace mladých muslimů - vedle propagandy na internetu a vlivu některých spoluvězňů ve vězení (řada muslimů nebo konvertitů k džihádistické formě islámu přilnula právě za mřížemi).

Dánský islamista Morten Storm, který svého času dospěl až do řad Al-Káidy a později se naopak muslimské víry zřekl, popsal v knize Agent Strom zkušenosti s radikální mešitou v londýnské čtvrti Brixton takto:

"Nový okruh lidí, do něhož jsem vstoupil, zahrnoval naštvané muslimy, kteří se chtěli pomstít Západu za pronásledování muslimů. Pár z nich mělo očividně emoční či psychické problémy, které se projevovaly divokými změnami nálad nebo počínající paranoií, ale většina se opírala o neochvějné přesvědčení, že našli tu pravou cestu, jak poslouchat Alláha."

Muslimové s problematickou minulostí

Na těchto místech se podle něj sdružují hlavně mladí muslimové s problematickou minulostí.

"Jak se mé propojování s radikálními islamisty rozšiřovalo, často mě překvapovalo, kteří z nich dokázali překročit Rubikon od slov k teroru. Zřídka to bývali ti, do kterých by to člověk řekl. (...) Většinou pocházeli z podobného prostředí: obtížné dětství, často plné násilí, nepatrné vzdělání a mizivé vyhlídky. Nezaměstnaní, svobodní a překypující nenávistí," píše Dán, který se několik let pohyboval v prostředí evropských džihádistů.

Mešity pod vlivem extremistických duchovních hrály také důležitou roli při útocích 11. září 2001. Někteří atentátníci a lidé, kteří je ovlivnili, se scházeli v hamburských mešitách al-Kuds (Jeruzalém). Německé úřady al-Kuds na ulici Steindamm blízko hlavního nádraží uzavřely před pěti lety.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy