Haag - Geert Wilders měl ještě před rokem podporu čtvrtiny Nizozemců.
I průzkumy na začátku letošního roku mu předpovídaly jasné volební vítězství. A ještě pár dnů před hlasováním mohl pomýšlet aspoň na remízu.
Nakonec ale drtivě prohrál se současným premiérem Markem Ruttem a jeho liberální Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD).
Wildersova krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) dostala zhruba 13 procent hlasů, v nizozemském parlamentu by měla mít podle téměř úplných výsledků 20 mandátů.
To je víc než v současnosti, ale méně než po volbách v roce 2010.
Je to hodně podobné
"Wildersův výsledek ukázal, že Nizozemci jsou ve svých postojích poměrně konzistentní. Wilders v posledních deseti letech dostává okolo 20 křesel. Jeho výsledek proto určitě není překvapivý," řekla Aktuálně.cz z Amsterodamu analytička Asociace pro mezinárodní otázky Anna Kuznická.
Podle ní má Wilders tvrdé jádro sympatizantů, na jejichž hlasy se může spolehnout. Nedokáže ale oslovit větší počet Nizozemců.
Něco podobného přitom Wilders zažil už potřetí. V průzkumech před volbami má pravidelně vysokou podporu, ta ale postupně klesá.
"Ještě nedávno možná chtěla řada voličů vyjádřit svou nespokojenost s těmi, kteří jsou u moci. V průzkumech proto odpovídala, že budou volit odpůrce současného uspořádání," řekl Aktuálně.cz ještě před volbami nizozemský politolog Stijn van Kessel, který momentálně působí na univerzitě v britském Loughborough.
Dodává ale, že jak se volby blíží, Nizozemci začnou s reálnou podporou radikála Wilderse váhat. "Jeho podpora byla vždy vyšší během volebního období než před jeho koncem," dodal politolog van Kessel.
Před volbami obrat
Nizozemci tak i tentokrát odmítli radikální obrat směrem ke krajní pravici, kterou Wilders reprezentuje.
Prohlašoval, že Nizozemsko potřebuje zásadní změnu: chtěl zavřít všechny mešity a zakázat korán, vystoupit z Evropské unie i z eurozóny.
V předvečer voleb opakoval, že islámský prorok Mohamed byl pedofil. Na voliče ale jeho radikální rétorika nezabrala.
"Nizozemští voliči nechtějí vládu vedenou populisty. Chtějí proevropský centristický kabinet," napsala ve své analýze voleb banka ABN AMRO.
Wilders dostal zhruba tolik hlasů, kolik mu předpovídaly poslední předvolební průzkumy.
Očekávání naopak výrazně přesáhl premiér Rutte.
"Desítky procent voličů byly ještě chvíli před volbami nerozhodnuté. Wilderse by nikdy nevolily, ale rozmýšlely se, kterou stranu podpoří. Velká část z nich se nakonec přiklonila k Ruttemu. Nejspíš i proto, že chtěli Wilderse zastavit, takže podpořili jeho hlavního konkurenta," odhaduje česká politoložka Kuzmická.
Během posledních týdnů kampaně se tak podle ní skutečný souboj neodehrával mezi Wildersem a Ruttem, ale mezi Ruttem a ostatními lídry umírněných politických stran.
Spor s Tureckem
Poslední dny kampaně ovládl spor mezi Nizozemskem a Tureckem poté, co nizozemská vláda zakázala na svém území vést kampaň tureckým ministrům.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně Nizozemce přirovnal k nacistům.
Podle Kuzmické Ruttemu tento spor pomohl v tom smyslu, že ho bylo v médiích plno, a sebral tak ostatním stranám možnost zaměřit se na jiná témata, například školství nebo zdravotnictví.
Liberál Mark Rutte volby vyhrál už potřetí, premiérem je od roku 2010. Funkci si s největší pravděpodobností udrží, i když koaliční jednání můžou být složitější než v minulosti.
Banka ABN AMRO očekává, že Rutte vytvoří vládu s křesťanskými demokraty, levicovými liberály a zelenými.
"Konání referenda o nizozemském vystoupení z Evropské unie je vyloučené," poukazují analytici banky na fakt, že voliči odmítli Wildersova hesla o nezbytnosti nexitu, tedy definitivního nizozemského odchodu z EU.
