Přestože hlavním důvodem cesty Vladimira Putina na Apeninský poloostrov jsou jednání s italskými představiteli o energetických a mezinárodně bezpečnostních záležitostech (včetně plánů na umístění částí americké protiraketové obrany ve střední Evropě), jeho audience ve Vatikánu má potenciálně větší význam, přinejmenším z pohledu historie.
Jak vejít do dějin
Bezmála tisíciletý rozkol mezi východní církví a Římem má pochopitelně své hlubší důvody, a nelze proto očekávat, že by iniciativa jednoho politika mohla ve věci zaznamenat průlom.
Jenže Vladimir Putin je něco víc než jen obyčejný politik a přes minulost důstojníka sovětské tajné služby mu význam náboženství pro velkou část ruské veřejnosti neuniká.
Jak uvádí ruský list Nězavisimaja Gazeta, mnozí pozorovatelé se domnívají, že by se ruský prezident rád zapsal do historie coby iniciátor seriózního dialogu mezi katolickou a pravoslavnou církví.
Není prý náhoda, že místo zítřejšího setkání na vysoké úrovni bylo vybráno správní středisko oblasti Puglia, čtyřsettisícové město Bari.
Ve jménu svatého Mikuláše
Jde o to, že ve městě stojí kostel svatého Mikuláše, vybudovaný v roce 1913 na náklady ruské pravoslavné církve a k němu připojený útulek pro pravoslavné poutníky.
Putin by podle některých informací chtěl před radnicí v Bari, v jejímž vlastnictví se kostel a azylový dům od roku 1937 nachází, požádat představitele Vatikánu i světských italských úřadů o převedení těchto objektů pod jurisdikci úřadu moskevského patriarchy.
V Bari se nacházejí ostatky svatého Mikuláše, jehož celý křesťanský Východ adoruje, a ruský prezident si je nepochybně vědom toho, že právě sem vedla předloni v květnu první cesta Benedikta XVI. mimo Vatikán po jeho zvolení papežem.
"Zde, v Bari, které je místem setkání a dialogu s křesťanskými bratry z Východu, chci potvrdit svoji vůli přijmout základní závazek a pracovat s veškerou energií na obnově úplné a viditelné jednoty všech křesťanů," ujistil tehdy Benedikt přítomné, že pro něj ekumenismus není jen prázdný pojmem.
Kdy pojede papež do Ruska?
Přestože vatikánský velvyslanec v Moskvě monsignor Antonio Mennini tvrdí, že vztahy mezi katolickou a pravoslavnou církví se v poslední době výrazně zlepšily, je podle něj předčasné hovořit v tuto chvíli o možné papežově návštěvě Ruska.
Předchozí hlavu katolické církve, Jana Pavla II., zval do Moskvy už poslední šéf Sovětského svazu Michail Gorbačov a po něm také první ruský prezident Boris Jelcin. Přes papežův zájem ale k cestě nedošlo vzhledem k problematickým vztahům Vatikánu s pravoslavnou církví.
Patriarcha Moskvy a celé Rusi Alexej II. dosud vždy odmítal vrcholnou schůzku se svým katolickým protějškem, neboť podle něj této historické události musí předcházet zásadní změny ve vztazích mezi oběma církvemi.
Mezi přetrvávajícími problémy hrají prim výhrady pravoslavných k misijní činnosti katolíků na území Ruska a dalších bývalých republik Sovětského svazu, jakož i konflikt mezi pravoslavnou církví a řecko-katolickou kongregací na Ukrajině.
