Šéf ukrajinského Státního úřadu pro jadernou energii Petro Kotin minulou neděli prohlásil, že podle některých náznaků se Rusové chystají odejít z elektrárny. Následovala ostrá odpověď. "Záporožská elektrárna je a zůstane v ruských rukou. Nemá smysl pátrat po nějakých náznacích, žádné tam nejsou a nemohou být," reagoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak nicméně prohlásil, že dříve či později Rusové elektrárnu opustí, protože jejich obranné linie se budou posouvat blíže k ruské hranici.
U města Bachmut se Rusové neustále pokoušejí proniknout přes ukrajinskou obranu, ale frontová linie se už několik týdnů téměř nehýbe. Poslední velký postup zaznamenali Rusové na začátku července, kdy dobyli dvojměstí Severodoněck a Lysyčansk. Od té doby je jejich bilance špatná a dvakrát přenechali Ukrajincům velké území. V Charkovské oblasti v září a část Chersonské oblasti na západním břehu Dněpru v polovině listopadu.
Profesor Petr Kratochvíl z pražského Ústavu mezinárodních vztahů řekl online deníku Aktuálně.cz, že teď už ruský režim nemůže propagandou zakrýt neúspěchy. "Dosud se k mnoha Rusům žádné špatné zprávy z Ukrajiny nedostaly, ale po ústupu od Charkova a Chersonu není možné zakrýt, že se ruské armádě nedaří a že vývoj není takový, jaký ruské vedení slibovalo," uvádí.
Kreml toleruje kritiku armády z řad některých blogerů na sociální síti Telegram a také v ruské státní televizi se občas v debatách objevují názory, že válka se nevyvíjí předpokládaným směrem, tedy k jasnému vítězství a úspěchu Ruska.
Další ústup Rusů - například od zmiňované jaderné elektrárny, od Lysyčansku nebo ztráta města Melitopol na jihu - by znamenal nové pochybnosti a kritiku. Válka začala v únoru tím, že se Rusové pokusili obsadit Kyjev, ale neuspěli. Ve srovnání s březnem se území, které na Ukrajině momentálně ovládají, zmenšilo o více než polovinu.
"V Rusku bude podstatné, nakolik se Putinovi podaří propagandisticky takzvaně prodat určitý výsledek války jako vítězství. Pokud by třeba frontové linie teď zamrzly, tak může říci, že přece jen zvětšil území ovládané Ruskem a že zamezil Ukrajině v bombardování těchto území. Před začátkem války totiž ruská televize neustále tvrdila, že Ukrajina bombarduje a ostřeluje separatistické republiky v Doněcku a Luhansku," říká Kratochvíl.
V současné době si ale nedovede představit mír a rychlý konec války. Putin je podle něj rozhodnutý v boji pokračovat i přes dosavadní neúspěchy a Ukrajinci se teď domnívají, že jsou schopni Rusy porazit a vytlačit z Ukrajiny, takže ani oni nemají důvod válku ukončit.
"Putin v tuto chvíli nemá zájem o diplomacii. Konflikt na Ukrajině se snaží zmrazit, získat čas a zaútočit znovu," řekl ve středu na summitu NATO v Bukurešti americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Důležitým faktorem se zdá být, kdo déle vydrží se svými zbraněmi. Zda Rusové stále budou mít dostatek použitelné techniky a munice: spekuluje se například o tom, že jim docházejí rakety, kterými jsou schopni zasáhnout ukrajinskou infrastrukturu na velkou vzdálenost.
Pro Ukrajince bude zase podle analytiků klíčové, zda Západ nepoleví s dodávkami zbraní. Na summitu NATO ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba například naléhavě vyzýval členské země, aby poslaly tanky. Pentagon nyní zvažuje, že dodá Kyjevu raketomety s dostřelem 150 kilometrů, což by umožnilo ukrajinským vojákům účinněji likvidovat cíle v ruském týlu.
