Moskva - Rozhodnutí Vladimira Putina anektovat Krym překvapilo i ruské ministry a nejvyšší představitele. O tom, jaká bude ekonomická cena takového kroku, přitom ruský prezident s ministerstvem financí vůbec nejednal.
V rozhovoru pro ruskou verzi časopisu Forbes Woman to řekla náměstkyně ministra financí Taťána Nestěrenková.
Stala se tak vůbec prvním vysoce postaveným činitelem, který veřejně promluvil o tom, co před rokem v březnu provázelo odtržení Krymského poloostrova od Ukrajiny.
"Znám prezidenta a vím, že se nerozhoduje, aniž by se pořádně rozmyslel. Ale musím říci, že pro nás všechny to bylo nečekané," uvedla Nestěrenková.
"Pokud mám říci, zda se ptali na ministerstvu financí, kolik to bude stát, tak neptali," dodala.
K připojení poloostrova náměstkyně poznamenala, že většina obyvatel Krymu se vždy cítila být Rusy a měla málo společného s Ukrajinou.
Po anexi Krymu a začátku války na východě Ukrajiny přijaly Evropská unie a Spojené státy proti Rusku sankce, které mu celou věc výrazně "zdražily". K problémům se pak přidal pokles cen ropy, která tvoří jeden ze základů ruského exportu.
Vladimir Putin obhajuje zabrání Krymu tím, že většina rusky hovořících obyvatel stála o připojení k Rusku a zároveň to pro ně byla ochrana před válkou a nacionalismem na Ukrajině.
Poloostrov označil za "ruskou Chrámovou horu" (vrcholek v Jeruzalémě, na kterém kdysi stávaly židovské chrámy a má pro Židy mimořádný význam - pozn. red.).
Ruský opoziční list Novaja Gazeta minulý týden napsal, že podle tajného plánu Kremlu, který má k dispozici, Putin vše plánoval na začátku loňského roku, ještě před únorovým svržením prezidenta Viktora Janukovyče.
Plány prý počítaly s pučem a následně s proruskými protesty, které povedou k odtržení Krymu a části východu od Ukrajiny, včetně Charkova. V dokumentu se podle listu hovoří o "oblastech s proruským cítěním".
Návrhy nepočítají s ozbrojeným konfliktem, spíše se samovolným rozpadem Ukrajiny postupným připojováním východních regionů k Rusku.
Janukovyč uprchl z Kyjeva 21. února, na Krymu se objevili první vojáci v neoznačených uniformách u strategicky důležitých budov o šest dní později.
Dohodu o připojení Krymu podepsal Putin s dosazenými představiteli poloostrova 21. března.
Proruští povstalci ovládají nyní části Doněcké a Luhanské oblasti na nejzazším jihovýchodě Ukrajiny, zatímco Charkovská oblasti a stejně tak i území severně od Krymu nadále kontroluje Kyjev.
Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin tento týden prohlásil, že bez návratu Krymu se vztahy mezi Kyjevem a Moskvou nemohou zlepšit. Rusko však považuje Krym za uzavřenou záležitost.
