Americký ministr obrany Robert Gates při svém dnešním vystoupení na mezinárodní bezpečnostní konferenci v bavorské metropoli ruského prezidenta nijak nešetřil.
Putinův sobotní verbální útok na americkou zahraničně bezpečnostní politiku, který podle názoru dalšího z účastníků fóra, amerického senátor Josepha Liebermana, oživil ducha studené války, označil Gates za produkt mysli, která se nestačila vyrovnat s dobou.
- ČTĚTE VÍC: Putin opět napadl protiraketový systém
Starý špión o starém špiónovi
"Mnoho z vás má zkušenosti z diplomacie či politiky," oslovil dnes v Mnichově šéf Pentagonu a bývalý šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) účastníky konference z více než 40 zemí.
"Já mám, podobně jako váš druhý řečník ze včerejška (Putin) podstatně jinou průpravu kariéru ve špionáži. A řekl bych, že staří špióni mají ve zvyku mluvit bez obalu."
Gates Rusům vyčetl dodávky zbraní nespolehlivým zemím a "tendenci využívat vlastních energetických zdrojů k politickému nátlaku". Obojí podle něj může ohrozit mezinárodní stabilitu.
Moskva svými zbrojními výrobky zásobuje například Venezuelu, kde vládne prezident Hugo Chávez, nebo Írán, kde je u moci prezident Mahmúd Ahmadínežád. Mezi oběma těmito politiky a Washingtonem panuje otevřené nepřátelství.
"Jedna studená válka docela stačila," uvedl na závěr svého příspěvku Robert Gates, který zároveň zdůraznil potřebu věnovat se aktuálním bezpečnostním hrozbám společně s ostatními zeměmi včetně Ruska. Na včerejší Putinovo vystoupení reagoval oficiálně i Bílý dům, který nad slovy ruského prezidenta vyjádřil "zklamání".
Rozšiřování NATO
S jistou dávkou ironie a sarkasmu se k projevu ruského prezidenta vrátil během svého dnešního příspěvku také český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
"Musíme poděkovat prezidentu Putinovi, který se postaral nejen o velkou publicitu této konferenci, a to o větší, než jsme čekali. Jasně také vyložil, proč by se NATO mělo rozšiřovat," řekl za potlesku a úsměvů desítek ministrů, poslanců a bezpečnostních expertů z celého světa.
Rusko se dodnes zcela nesmířilo s tím, že do Severoatlantické aliance byly v roce 1999 přijaty i tři pobaltské republiky, které do roku 1991 tvořily součást Sovětského svazu. Dnes se Kremlu podobně příčí představa, že by se NATO mělo rozšířit o další sousední státy Ruska Ukrajinu a Gruzii.
Tamní prozápadní prezidenti Viktor Juščenko a Michail Saakašvili, které k moci vynesly "oranžová" a "růžová" revoluce, jsou Moskvě trnem v oku právě proto, že ze svých zemí, které patří do tradiční sféry vlivu Ruska, chtějí učinit vojenské spojence Západu.
Karel Schwarzenberg už včera v rozhovoru pro ČTK vyjádřil názor, "že si vlastně prezident Putin nárokuje postavení starého zesnulého Sovětského svazu."
Schwarzenberg: Radar je naše vnitřní záležitost
Dnes také v jednom bloku se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem a s americkým ministrem Gatesem obhajoval Putinem kritizované transatlantické spojenectví i obranný protiraketový systém, jehož části chtějí rozmístit Američané v Polsku a Česku.
Poukázal přitom na to, že jde o "vnitřní záležitost" mezi vládami těchto tří zemí. "Požadavky jiných států naši vládu neovlivní," řekl Schwarzenberg a zdůraznil, že systém není namířen proti Rusku. Spojené státy se o tom Moskvu snaží neúspěšně přesvědčit už delší dobu.
Ruský prezident si ale výtky na svou osobu v Mnichově už nevyslechl. Odebral se totiž na cestu po zemích Blízkého východu. Jeho první zastávkou je Saúdská Arábie, kterou navštíví jako vůbec první ruská hlava státu v dějinách.
