Paříž – Slibuje univerzální příjem, legalizaci marihuany a 32hodinový pracovní týden. První kolo primárek francouzských socialistů má překvapivého vítěze, který pochází z levicového tábora strany – bývalého ministra školství Benoîta Hamona.
"Ještě není nic dáno," reagoval na jeho vítězství expremiér Manuel Valls, u kterého se nečekalo, že by ho právě Hamon mohl porazit. Valls se proto zatím nechce vzdát boje o kandidaturu na prezidenta a burcuje své příznivce.
Druhé kolo primárek Socialistické strany (PS) se koná už tuto neděli.
Hollandova nepopularita uškodila i Vallsovi
Francouzští socialisté do primárek vešli jako rozdělená strana, sužovaná vnitřními rozpory. A první kolo toto rozdělení jen utvrdilo. Ukázalo na příkop, který panuje mezi zastánci levicových idejí a příznivci realističtějšího postoje k hospodářským záležitostem.
Část socialistů se nikdy nesmířila s odklonem prezidenta Francoise Hollanda doprava – během své vlády například navzdory několikatýdenním protestům a nesouhlasu odborů prosadil reformu pracovního trhu, která zlehčuje pravidla na propouštění, ale i najímání nových zaměstnanců.
Hollandova nepopularita stáhla i expremiéra Vallse. Pro mnohé voliče je tento rodák z Barcelony příliš spjatý s Hollandem, který se v prosinci rozhodl, že raději nebude v prezidentských volbách svůj mandát obhajovat.
Valls se ještě tento týden pokusí nepříznivý vývoj otočit. "Nechci žádné přeludy, které okamžitě vyprchají," řekl s tím, že Hamonovy sliby na zavedení univerzálního příjmu či 32hodinového pracovního týdne by byly příliš nákladné a jsou nerealistické.
Musí sjednotit rozdělené socialisty
Průzkumy ale naznačují, že socialisty do prezidentských voleb povede právě Hamon, který by měl ovládnout i druhé kolo primárek.
Nicméně někdejší studentský lídr z Bretaně má jen malou šanci na úspěch v samotných volbách prezidenta. Průzkumy veřejného mínění dlouhodobě naznačují, že ať už bude za socialisty kandidovat kdokoliv, skončí na čtvrtém až pátém místě.
I mnozí socialističtí voliči si uvědomují, že jejich kandidát letos do prezidentského klání příliš nezasáhne.
Stranu však letos čeká ještě další test. Už v červnu, více než měsíc po výběru nového prezidenta, se konají parlamentní volby. A právě Hamon bude muset rozdělenou partaj sjednotit. Jinak ji v hlasování čeká debakl, jaký léta nezažila.
Hamon patří mezi dlouholeté členy Socialistické strany. Poprvé na sebe upozornil už ve svých 18 letech, kdy patřil mezi studentské lídry v Bretani. Tam vedl revoltu proti nepopulární reformě školství.
Později se dostal do kabinetu ministryně sociálních věcí Martine Aubryové, poté byl i europoslancem.
V roce 2014 několik měsíců působil jako ministr školství. Z této funkce odešel na protest proti tomu, že Hollande svoji vládu stočil doprava.
Opravdovým vítězem je Macron
Nicméně francouzský tisk za opravdového vítěze prvního kola primárek považuje muže, který nepatří mezi socialisty – bývalého ministra hospodářství Emmanuela Macrona.
Jeho popularita v posledních měsících strmě letí vzhůru. Devětatřicetiletý Macron loni založil nové hnutí En Marche (Vpřed) a plně se soustředí na prezidentskou kampaň.
Právě on může na svoji stranu snadno získat zklamané voliče socialistů, kterým nevyhovují Hamonovy radikální postoje. Macron by díky tomu mohl dohnat hlavní favority prezidentského klání – těmi jsou aktuálně šéfka populistické Národní fronty Marine Le Penová a kandidát republikánů Francois Fillon.
A nejen to. Macrona podporují i někteří prominentní socialisté. Namátkou je to třeba ministryně životního prostředí Ségolène Royalová. A dokonce i prezident Hollande údajně zvažuje, že Macrona podpoří, napsal nedávno týdeník Journal du Dimanche.
