Moskva – Viceprezident zkrachovalé První česko-ruské banky Dmitrij Merkulov skončil v ruské vazbě. Vyšetřovatelé ho obvinili z vyvedení více než dvou miliard rublů (téměř miliardy korun).
Banka, která proslula půjčkou francouzské političce Marine Le Penové na financování nacionalistické Národní fronty, loni v létě přišla o licenci. Kvůli špatným úvěrům jí došly peníze.
Sám Merkulov tvrdí, že do banky nastoupil dva týdny před nucenou správou, ke které došlo loni v březnu, a že jen podepisoval smlouvy připravené vedením banky.
Finanční ústav vznikl v polovině devadesátých let minulého století na podporu obchodu mezi Českem a Ruskem.
Dmitrij Merkulov čelí obvinění z toho, že prodal dvě aktiva banky: výrobní závod a nemovitost. Za závod měla banka získat 75 milionů rublů a za nemovitost cca 400 milionů rublů. Peníze ale na účet nikdy nepřišly.
Oba obchody proběhly těsně před tím, než ruská centrální banka zavedla ve finančním ústavu nucenou správu. Jeden z nich dokonce získal podpis pouhý den předtím, než se odstranilo vedení banky.
Nebyl čas na detaily
Merkulov se hájí, že svůj post zastával jen dva týdny, a tudíž nemohl nastudovat všechny detaily obchodů, které připravili jiní pracovníci banky.
Bývalý viceprezident tvrdí, že obchody schválili i právníci banky. Podle zdrojů moskevského listu Kommersant to, že jsou obchody v pořádku, potvrdili i majitel banky Roman Popov a jeho zástupkyně Olga Arseněvová. Ti ve vyšetřování figurují jen jako svědci a jejich obvinění se nechystá.
Dmitriji Merkulovovi mohla uškodit jeho předchozí práce v bance Taurus, která zkrachovala v dubnu 2015.
První česko-ruská banka vznikla v roce 1996 pro podporu českého exportu, jejím akcionářem byla tehdejší IPB. Podíly následně přecházely z jedněch rukou do druhých, než se většina dostala pod kontrolu bankéře Romana Popova. Ten je také většinovým majitelem Evropsko-ruské banky (ERB), která působila v Praze a Karlových Varech. Koncem loňského roku ale taky přišla o licenci.
První česko-ruská banka se dostala do povědomí veřejnosti poté, co poskytla Národní frontě Marine Le Penové půjčku ve výši devíti milionů eur (zhruba 243 milionů korun). Le Penová tehdy argumentovala tím, že jí nezbylo než využít nabídky, protože jí žádná francouzská banka půjčit nechtěla.
Ve finančních kruzích se taky spekulovalo, že na účtech banky držela peníze íránská centrální banka, která tak obcházela sankce zavedené kvůli íránskému jadernému programu.
