Nenecháme se ožebračit, to raději smrt. Protesty farmářů ohrožují už i indickou vládu

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
15. 2. 2021 19:25
Desítky tisíc naštvaných indických zemědělců opustily svá pole a vydaly se do hlavního města na vůbec největší protest v historii země. Už od listopadu žijí ve stanech postavených na dálnici okolo Nového Dillí. Vysoké barikády s ostnatým drátem, které tam nechala postavit policie, stojí jen pár stovek metrů od tábora. Mají zabránit tomu, aby se zemědělci dostali přímo do města.

Satnam Singh byl už jako dítě fascinován traktorem svého otce. Často ho pozoroval na poli při práci. Brzy odešel ze školy a rozhodl se živit jako zemědělec. Teď se ale bojí, že by mohl přijít o všechno kvůli novým zákonům přijatým indickou vládou.

Kabinet protlačil největší reformu zemědělství za posledních 50 let, která má hospodaření v Indii centralizovat a zefektivnit. Až doteď farmáři prodávali své zboží přes lokální síť zprostředkovatelů. Jednotlivé státy jim často garantovaly nejnižší možnou cenu, za kterou mohou plodiny prodávat, stejně tak určovaly i výši podpory.

Vláda chce tyto zprostředkovatelské struktury přerušit, protože jsou údajně neefektivní a zastaralé. Zemědělci tak mají své zboží nabízet sami napřímo velkému agrobyznysu.

Indická vláda přijala tři zákony v záři a tvrdí, že mají modernizovat zemi a přinést zemědělcům větší zisky. "Tyto reformy nejenže rozvážou našim zemědělcům pouta, ale také jim dají nová práva a příležitosti," prohlásil v listopadu premiér Naréndra Módí. S tím ale farmáři nesouhlasí, vládní plán tak narazil na silný odpor.

Velké firmy budou ve výhodě

Podle indologa Martina Hříbka z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zemědělci kvůli přijetí reformy přijdou o svobodu. "S takovýmto nastavením, kdy na jedné straně máte velkokapitál a na té druhé malé a střední farmáře, je poměrně dost jasné, kdo ve vyjednávání bude silnější. Farmáři nevěří, že po odstranění sítě prostředníků zbude něco navíc i pro ně," vysvětluje deníku Aktuálně.cz.

Protestů se účastní hlavně střední třída zemědělců, kteří by kvůli reformě nejvíce tratili. Zároveň jsou ale dostatečně zajištění - mohou vyslat některé ze členů rodiny, aby se protestů účastnil, zatímco jejich příbuzní dál obdělávají pole.

To je případ i Satnama Singha, který protestuje u Nového Dillí. "Je lepší tady zůstat šest měsíců než doma zemřít. Nezáleží na tom. Pokud přijdeme o své hospodářství, stejně zemřeme. Takhle můžeme aspoň zemřít a přitom vzdorovat vládě," cituje farmáře stanice Deutsche Welle.

Zemědělství v Indii zaměstnává více než polovinu populace, ale zároveň vytváří relativně malou část HDP, takže z makroekonomického pohledu jde o nevýkonnou část hospodářství. Touto optikou stahuje k zemi tu část státu, která naopak roste, například IT sektor. Reforma chce řešit právě i tento nepoměr.

Pandžábský separatismus

Martin Hříbek zároveň poukazuje na to, že farmáři jsou početná voličská skupina. "Bez zemědělců nejde vyhrát volby," upozorňuje s tím, že se masových protestů neúčastní zdaleka všichni zemědělci. Demonstrují zejména dobře organizovaní, relativně bohatší farmáři, kteří žijí v dojezdové vzdálenosti od hlavního města.

Protestující, stejně jako Satnam Singh, přijíždějí do Nového Dillí hlavně ze státu Paňdžáb. Cesta sem je dlouhá asi 400 kilometrů. Zemědělci jezdí pomalu v dlouhé koloně na traktorech za podpory místních. Podél silnic jsou rozestavěny stany pro demonstranty, ve kterých je jídlo. Lidé také nabízí zdarma benzin nebo možnost lékařského ošetření.

V Paňdžábu dominuje náboženská menšina sikhů. Historicky se navíc jedná o region s tradicí separatismu, což ukázaly i lednové oslavy Dne republiky, největšího sekulárního svátku v zemi. Zemědělci tehdy najeli traktory na Červenou pevnost, jednu z největších památek v regionu, a vyvěsili zde odborářskou a hlavně sikhskou vlajku.

"Ukazuje se, že sikhská, paňdžábská identita začíná splývat s protesty, v nichž má největší zastoupení," popisuje Hříbek. Podle něj hrozí, že se demonstrace překlopí v sikhský separatismus, což by centrální vládě způsobilo velké problémy.

Režim v Novém Dillí navíc informace o protestech cenzuruje. Podle organizace Amnesty Inernational bylo nejméně osm předních novinářů a politiků obviněno z pobuřování poté, co o protestech v Den republiky informovali. Úřady je obvinily z šíření falešných informací a podněcování k nepokojům. 

Podle indologa Martina Hříbka rázná reakce vlády dokazuje, že se režim protestů bojí, a na druhou stranu poukazuje na autoritářské tendence kabinetu premiéra Naréndry Módího. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva začátkem února vyzval indické úřady k maximální opatrnosti a respektování práv na poklidné demonstrace.

Jedna reforma za druhou

Zemědělská reforma je jen poslední v dlouhé sérii změn, které se předseda vlády Módí snaží prosadit. Nejprve to byla demonetizace, kdy ze dne na den přestaly platit nejvyšší bankovky v hodnotě 500 a 1000 rupií. Následně kabinet změnil statut Kašmíru, prosadil reformu občanských práv i další daňové změny.

"V Indii přichází jedna velká změna za druhou, žádná není oznámena dopředu, žádná není prodiskutovaná a vždy jsou jen narychlo protlačeny parlamentem," hodnotí Hříbek.

Za všemi reformami stojí snaha uvolnit trh a centralizovat moc v Indii, která doteď byla poměrné roztříštěná mezi jednotlivými státy. Odborníci navíc poukazují na propojení vládní strany s velkými soukromými firmami. Módí farmářům jen tak ustoupit nechce, a to navzdory tomu, že se protestům povedlo přilákat světovou pozornost. O demonstracích psaly i světové celebrity, například americká zpěvačka Rihanna.

Indický Nejvyšší soud navíc platnost reformy pozastavil a vláda v Novém Dillí nabídla, že zákony o 18 měsíců pozdrží. Zemědělcům ale tyto ústupky nestačí a jsou připraveni demonstrovat dál. Klidně i dalších několik měsíců. "Jsem rád, že jsem v Dillí. Jsme tu, abychom bojovali," dodává Satnama Singh.

Video: Hromadné znásilnění je temnota, zhroutil jsem se, říká Mehta

Po přečtení lékařských zpráv jsem na měsíc upadl do deprese, líčí režisér Richie Mehta, autor série Netflixu "Delhi Crime", která získala cenu Emmy. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Microsoft koupí za 19,7 miliardy dolarů firmu Nuance. Ta pomáhala vyrobit asistentku Siri pro Apple

Americký softwarový gigant Microsoft dnes potvrdil, že koupí společnost Nuance Communications, která se zabývá mimo jiné vývojem umělé inteligence a rozpoznávání řeči. Microsoft se snaží svou strategii přechodu ke cloudovým službám posílit i o odvětví zdravotnictví. Do hodnoty transakce 19,7 miliardy dolarů (430,3 miliardy korun) je zahrnut i čistý dluh.

Nuance asistovala společnosti Apple při spuštění osobního asistenta Siri a produkuje software, který se používá například v automobilovém průmyslu. Nuance i Microsoft nyní těží z rozmachu medicíny na dálku, neboť během pandemie covidu-19 se část styku s lékaři přesunula na internet. Produkty Nuance používá přes 55 procent amerických lékařů a 77 procent amerických nemocnic. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stát zatím kompenzaci regionální dopravy nechystá, počká na stanovisko Evropské komise

Stát zatím kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá. Pro případná jednání s kraji o podpoře bude klíčový výsledek současných jednání s Evropskou komisí o kompenzacích pro železniční dopravce, pro které stát připravuje kompenzace až za 1,5 miliardy korun.

Pokud komise dotace pro dopravce schválí, bude stát jednat s kraji. To se podle ministerstva dopravy dá očekávat na konci května. Sdělil to dnes řekl mluvčí ministerstva František Jemelka. Kraje v minulých dnech oznámily, že loni na jízdném z veřejné dopravy ztratily 3,7 miliardy korun, žádají proto o pomoc stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy