Protesty proti tomu, že opoziční kandidáti se nemohou účastnit komunálních voleb, Kreml nevyslyší. Na příští sobotu opozice svolala další nepovolenou demonstraci. Známý scénář - bití a zatýkání - se tak nejspíš bude opakovat.
Rusové protestují v době, kdy podle průzkumů veřejného mínění obliba prezidenta Vladimira Putina klesá a spokojenost s jeho prací už nedosahuje kdysi závratných sedmdesáti procent.
Ruská ekonomika navíc stagnuje. V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla jen o 0,5 procenta, zatímco průměrné příjmy Rusů mají v posledních letech sestupnou tendenci. Loni klesly ve srovnání s rokem 2017 o 0,2 procenta a ve srovnání s rokem 2013 o 8,3 procenta.
V roce 2014 zavedly Evropská unie a Spojené státy vůči Rusku tvrdé sankce kvůli anexi Krymu a válce na Donbase, státní kase neprospívají ani nízké ceny ropy. Zahraniční investice do Ruska jsou v posledních pěti letech minimální. Ropa a zemní plyn tvoří pro Kreml základ rozpočtu, i přes roky deklarovanou snahu o diverzifikaci ekonomiky.
Chudí chudnou
Podle zpravodaje Českého rozhlasu v Moskvě Martina Dorazína popularita Vladimira Putina sice nepochybně klesá, ale větší hněv obyvatel míří na vládu v čele s premiérem Dmitrijem Medveděvem. Hlavně tu si lidé spojují s hospodářskými problémy.
Dorazín zároveň dodává, že ačkoliv Putin ve svých vystoupeních opakovaně mluví o tom, že i reálné příjmy rostou, většina lidí to nepociťuje. "Naopak sílí pocit, že bohatnou jen bohatí, zatímco chudí chudnou," vysvětluje deníku Aktuálně.cz.
Podle českého reportéra je situace kritická zejména na venkově a regionech, kde si lidé o průměrném ruském platu 35 tisíc rublů (v přepočtu asi 12,5 tisíce korun) mohou nechat jen zdát. "Lepší je to jen v Moskvě, kde je průměrný plat 78 000 rublů, tedy zhruba 27 tisíc korun, a i důchodci tu k penzi dostávají příplatky. To, co znepokojuje všechny, je neustálý růst plateb za vodu, plyn a elektřinu," popisuje Martin Dorazín.
Novinář ale vzápětí doplňuje, že Vladimir Putin současnou situací ohrožený není. "Prezidentova popularita sice klesá, ale pořád ho podle průzkumů podporuje nadpoloviční většina Rusů. Zdá se, že opět platí staré pravidlo: Car je dobrý a bojaři špatní," glosuje moskevský zpravodaj Českého rozhlasu.
Pozor na průzkumy
Ruská vláda na začátku roku také zvedla daň z přidané hodnoty z osmnácti na dvacet procent, velkou vlnu nevole pak vyvolal plán zvýšení věku odchodu do penze - pro muže z šedesáti na pětašedesát let a pro ženy z pětapadesáti na třiašedesát.
"Odpor k této reformě má i skupina lidí, kteří za normálních okolností nesympatizují s protirežimní opozicí. Problém se týká všech starších Rusů, kteří ještě pamatují sovětský systém. Vláda někde musí ušetřit, výhledově nemá peníze na velké sociální výdaje, proto zvyšuje věk odchodu do penze," říká pro Aktuálně.cz Jan Koutník, expert na Rusko z pražské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Koutník je ale zároveň opatrný k výsledkům průzkumů veřejného mínění v Rusku. "Provádějí se po telefonu, na ulici nebo v domech a málokdo si v Rusku dovolí otevřeně říct, že nesouhlasí s vládou nebo prezidentem, protože neví, komu se ta informace dostane do rukou. Faktem ale je, že když jsou ekonomické problémy, nižší spokojenost s prací politiků je i v ruských průzkumech patrná," soudí.
