Káhira - Nový prozatímní prezident Egypta Adlí Mansúr byl šéfem Nejvyššího ústavního soudu jen dva dny, když ho armáda jmenovala vůdcem nejlidnatějšího státu arabského světa.

Mansúr přebírá kormidlo země, hluboce rozpolcené kvůli armádnímu sesazení demokraticky zvoleného prezidenta Muhammada Mursího, po několikadenních krvavých střetech mezi Mursího islamistickými stoupenci a jejich čím dál tím početnějšími odpůrci.

Je ironií, že na nejvyšší soudní post v zemi ho jmenoval sám Mursí. Poté, co armáda zrušila ústavu, katapultovala ho na nejvyšší post politické moci.

Soudil už za Mubaraka

Sedmašedesátiletý otec tří dětí, který získal stipendium na nejprestižnějším francouzském vzdělávacím ústavu - Národní škole pro státní úředníky (ENA) - dlouhou dobu sloužil jako soudce za režimu předchozího egyptského prezidenta Husního Mubaraka.

Zasedal jak u státních náboženských soudů vynášejících náboženská nařízení fatva, tak u občanskoprávních a trestních soudů.

Mansúr pomáhal napsat návrh zákona o dohledu nad prezidentskými volbami, které v roce 2012 vynesly k moci Mursího. Od roku 1992 byl náměstkem předsedy Nejvyššího ústavního soudu.

Překvapivá volba

Na rozdíl od hlavních vůdců opozice - včetně například držitele Nobelovy ceny za mír Muhammada Baradeje či bývalého šéfa Ligy arabských států Amra Músy - nebyl Mansúr nikdy všeobecně známým jménem. Nejspíš ale posloužil účelu armády, která hledala neutrální postavu pro přechodné období.

Ještě v neděli by patrně plešatící, kníratý soudce prošel jedním z největších opozičních protestů, které se přehnaly zemí, aniž by ho někdo poznal. Jeho fotografie se nikdy neobjevily mezi těmi, které nad hlavou držely miliony lidí demonstrujících proti Mursímu a mobilizujících se v opozici proti čím dál tím silnějšímu mocenskému postavení Mursího Muslimského bratrstva.