* Zabránili jsme desítkám útoků, zaznělo z úst šéfa NSA * Projekt hájí i šéf FBI. Prý vše probíhalo v mezích zákona * Edward Snowden tvrdí, že zpravodajské služby nahrávaly miliardy hovorů denně
Washington - Americké tajné služby přecházejí do protiútoku.
Ředitel Národní bezpečnostní agentury (NSA) Keith Alexander na půdě Senátu prohlásil, že tajný program PRISM pomohl zabránit desítkám teroristických útoků.
"Rozsáhlé monitorování nám pomohlo vytvořit si náskok a včas zjistit, co se děje," vysvětloval, aniž by osvětlil, jak konkrétně zpravodajci data uživatelů devíti největších internetových společností využívají.
Slíbil však, že NSA, pod jejíž kompetenci PRISM primárně spadá, během příštího týdne zveřejní přesné číslo zmařených teroristických aktivit.
Projekt brání i ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Robert Mueller. Podle něj vše probíhalo v souladu se zákony.
"Vláda Spojených států podnikne všechny potřebné kroky, aby zadržela osobu zodpovědnou za odhalení sledovacího programu," citovala ho agentura Reuters.
Miliardy hovorů denně
Onou osobou, o níž Mueller mluvil, je bývalý agent CIA a spolupracovník NSA Edward Snowden. Muž, který na vše upozornil, tvrdí, že zpravodajské služby nahrávaly miliardy hovorů denně.
Měly prý navíc volný přístup k datům uživatelů společností Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, Paltalk, YouTube, Skype, AOL a Apple.
Firmy účast v programu buď nekomentují, nebo odmítají. Nejhlasitěji se brání Google, který žádá po federální vládě, aby vysvětlila, jakým způsobem data jeho uživatelů prověřuje. Internetový gigant trvá na tom, že volný přístup na své servery tajným službám neposkytuje.
Zmařený útok v New Yorku
Ve snaze zklidnit situaci přišla administrativa prezidenta Baracka Obamy s konkrétním příkladem, kdy PRISM zhatil teroristický útok. Mělo jít o atentáty v newyorském metru, jež v roce 2009 připravoval islamista Nadžibulláh Zazí.
Šéf amerických tajných služeb James Clapper už minulý týden prozradil televizi NBC, že PRISM pomohl zabránit Američanovi pákistánského původu, který vybral místa pumových výbuchů v Bombaji, zosnovat obdobný útok na dánské noviny.
Edward Snowden ale přitvrdil. V rozhovoru pro deník South China Morning Post prohlásil, že NSA nejen sledovala, ale také útočila. Mělo jít mimo jiné o kybernetické útoky na čínské datové toky a počítače. Celkem prý Snowden ví o 61 tisících cílů, jež Američany zajímají.
"Napadáme páteřní sítě, v podstatě jde o velké internetové routery, jejichž prostřednictvím získáváme přístup ke stovkám tisíc počítačů, aniž bychom se do nich museli nabourávat jednotlivě," vysvětlil Snowden.
O PRISM už se zajímá Evropská komise
Jelikož se PRISM týká především výměny a uchovávání dat mimo území Spojených států, začala se už o případ zajímat také Evropská unie.
Eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová se nechala slyšet, že téma možného špiclování evropských občanů otevře v pátek během jednání s americkým ministrem spravedlnosti Ericem Holderem.
"Respektování základních svobod a práv je základem americko-evropského vztahu. Tato shoda vždy byla a musí zůstat základem naší spolupráce. Víra, že bude respektováno právo, je zároveň klíčová pro rozvoj digitální ekonomiky, včetně transatlantického obchodování. Tohle má zásadní význam pro společnosti i jednotlivce," prohlásila podle CNN Redingová, která má v Komisi na starosti také elektronickou komunikaci.
