Přímá linka do Evropy. Makedonie vydělává na uprchlících denně miliony

Silvie Housková
11. 2. 2016 0:11
Makedonie převáží bez zbytečných prodlení tisíce migrantů z jedné strany země na druhou. Ceny za vlak kvůli zvýšené poptávce zpětinásobila. Využít tohoto „pohodlného“ přechodu mohou ale pouze lidé, kteří mají velkou pravděpodobnost na získání azylu v Německu a Rakousku, tedy Syřané, Iráčané a Afghánci. Nově také pouze ti, kteří určí jako svou cílovou zemi právě Německo nebo Rakousko. Uprchlíci si často vymýšlejí, odkud pocházejí i kam míří, aby svou cestu do centra Evropy urychlili.
Za 25 eur se běženci dostanou takovýmhle vlakem přes Makedonii. Za stejnou čtyřhodinovou cestu přitom loni v létě platili jen 5 eur.
Za 25 eur se běženci dostanou takovýmhle vlakem přes Makedonii. Za stejnou čtyřhodinovou cestu přitom loni v létě platili jen 5 eur. | Foto: Jakub Plíhal

Skopje (od naší zpravodajky) - V přepočtu kolem dvou milionů korun denně vydělává státní Makedonská železnice na převozu uprchlíků z jedné strany země na druhou. Až přijde jaro a hranici bude podle odhadů přecházet asi šest místo současných tří tisíc uprchlíků, bude výdělek navíc dvojnásobný.

„Toto je menší vlak, má kapacitu asi 300 lidí, ale většinou jich v něm cestuje až dvakrát tolik,“ popisuje Agim z humanitární organizace OSN, když stojíme před špinavým a zapáchajícím vlakem, do kterého těsně za hranicí s Řeckem nastupují stovky uprchlíků. Každý z nich si ale musí před nástupem koupit jízdenku za 25 eur. Za stejnou zhruba čtyřhodinovou cestu na hranici se Srbskem přitom ještě v létě uprchlíci platili pouze 5 eur.

To se ale museli ještě složitě a tajně dostávat přes řecko-makedonské hranice a nastoupit na vlak až v nejbližším městečku Gevgelija. I když šli z Řecka do Makedonie po kolejích, využít pro přechod hranic vlak bylo příliš riskantní.

Teď už koleje přeťala velká brána s žiletkovým drátem a uprchlíci musí v místě procházet registrací. Nejprve na řecké straně hranice a poté o tři sta metrů dále i na té makedonské. V obou státech mohou přitom využít služeb organizací jako UNHCR (Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) nebo Červený kříž, které jim dají najíst, poskytnou deky, oblečení i dočasnou střechu nad hlavou. Většinou pokračují dále ale tak rychle, že v centrech nezůstávají ani přes noc.

"Pohodlný" přechod, ale ne pro všechny

Využít tohoto „pohodlného“ přechodu mohou ale pouze lidé, kteří mají velkou pravděpodobnost na získání azylu v Německu a Rakousku, tedy Syřané, Iráčané a Afghánci. Nově také pouze ti, kteří určí jako svou cílovou zemi právě Německo nebo Rakousko.

Toto pravidlo zavedla Makedonie poté, co Rakousko před zhruba třemi týdny uvedlo, že na své území vpustí pouze ty, kteří budou chtít zůstat v Rakousku nebo Německu. Tím ale spustilo lavinu. Aby se lidé, kteří chtějí například do Švédska nebo Dánska, „nehromadili“ ve Slovinsku, vpouští tamní úřady do země právě pouze ty, kteří mají v dokumentech jako cíl cesty napsané Rakousko a mají v něm navíc velkou šanci získat azyl, aby je rakouské úřady vpustily zase na své území.

Podobně ale zareagovaly všechny státy po takzvané balkánské trase, která začíná právě na řecko-makedonské hranici.

„Když přijde někdo, kdo není Syřan, Iráčan nebo Afghánec, tak ho posíláme zpět do Řecka,“ vysvětluje český policista Pavel Svitka, který jako jeho dalších 27 kolegů z Česka pomáhá hlídat bezpečnost a pořádek v záchytném centru nebo hlídkuje na hranicích. Do Řecka ale úředníci nevrací téměř nikoho a policista jen mlčky úsměvem naznačuje, že je jasné, že minimálně ti, kdo z těchto tří států nepocházejí, místo určitě obcházejí. Většinu uprchlíků už převaděči nebo známí v Evropě navíc včas varovali, co mají při první registraci v Řecku nahlásit, aby se dostali až do Německa. V záchytném táboře je tak možné potkat lidi, kteří vypadají velmi pákistánsky, ale „pocházejí ze Sýrie“, nebo putují do Dánska za rodinou, ale v papírech mají cílovou stanici Německo.

Záchytné centrum na makedonsko-řecké hranici tak slouží především pro humánnější a rychlejší přepravu uprchlíků z Řecka dále do centra Evropy, především Německa. Jak dlouho je tento systém udržitelný, než Němci obnoví hranice, budou řešit evropští lídři na summitu v Bruselu příští týden.

Bohuslav Sobotka je pro, aby vznikl jakýsi záložní hraniční systém na linii Bulharsko-Makedonie. Premiér tuto úvahu ale nedomyslel. | Video: David Klimeš
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Kanoista Fuksa a kajakářka Paloudová na MS postoupili přímo do finále kilometru

Kanoista Martin Fuksa postoupil do finále mistrovství světa na 1000 metrů. Rozjížďku díky výbornému závěru vyhrál a získal jedinou přímou postupovou pozici. Nemusí tak vpodvečer absolvovat semifinále. Tomu se vyhnula také kajakářka Anežka Paloudová, které stačilo třetí místo v rozjížďce. Přes rozjížďku a semifinále postoupil do finále dvoustovky deblkajak Štěpánka Sobíšková, Barbora Galádová.

Letošní dvojnásobný mistr Evropy a pátý muž olympijského závodu Fuksa po hrách v Tokiu pracoval na rychlosti, ale ani v rozjížďce neodstartoval nejlépe. Němec Conrad Scheibner v polovině trati vedl před českým reprezentantem o více než sekundu. Zhruba 300 metrů před cílem ale Fuksa mohutně nastoupil a jeho útok byl zničující. Dostal se výrazně před Scheibnera, který pak viditelně šetřil síly na semifinále. Ani Fuksa nemusel jet poslední metry naplno.

Paloudová dojela ve druhé rozjížďce za Maďarkou Alidou Gaszovou a Britkou Lizzie Broughtonovou a s přehledem uhájila postupovou třetí pozici. Stejně jako Fuksa se tak může těšit na sobotní finále.

V sobotním finálovém programu se představí rovněž kajakářky Sobíšková a Galádová. Měly na dvoustovce blízko k postupu už z rozjížďky, kde dojely čtvrté se ztrátou osmnácti setin na postupovou třetí příčku. V semifinále měly štěstí v těsném dojezdu, když skončily druhé. Rozdíl mezi druhým a nepostupovým čtvrtým místem byl jen tři setiny. Společně budou usilovat o postup ještě na pětistovce.

V dobré formě se ukázal také čtyřkajak, do něhož společně s Jakubem Špicarem, Danielem Havlem a Janem Vorlem usedl bronzový olympijský medailista z deblkajaku Radek Šlouf. Česká posádka výborně zvládla především druhou polovinu rozjížďky na 500 metrů a předčili ji jen Maďaři s olympijským šampionem ze singlkajaku Bálintem Kopaszem. Od přímého postupu Česko dělilo 27 setin sekundy. Semifinále je čeká v pátek.

Semifinále pojedou i kajakář Jakub Zavřel na kilometru, kanoistka Denisa Řáhová na pětistovce a deblkajak Tomáš Sobíšek, Jakub Brabec na kilometru. Vypadly kanoistky Martina Malíková a Jana Zetek, které v semifinále deblu na 500 metrů dojely s velkým odstupem poslední.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Salač se v MS posune do kategorie Moto2

Motocyklový jezdec Filip Salač se v příští sezoně posune v mistrovství světa do vyšší kategorie Moto2, podepsal roční smlouvu s týmem Gresini Racing. Devatenáctiletý český reprezentant aktuálně závodí třetí rok v kategorii Moto3. Dohodu o novém angažmá potvrdil prezident Autoklubu České republiky Jan Šťovíček.

Rodák z Mladé Boleslavi debutoval v MS v roce 2018, v další sezoně začal v šampionátu jezdit pravidelně. Jeho nejlepším výsledkem je druhé místo z letošní Velké ceny Francie v Le Mans, v průběžném pořadí mu patří 17. místo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy