Mnichov - V Česku se o tom opatrně zmiňuje jen ministr zemědělství Petr Bendl, v Německu už vzniká konkrétní návrh, jak to provést.
Řeč je o vyvlastňování pozemků podél řek. Kontroverzním kroku, jenž má v budoucnu ochránit města a obce před následky ničivých povodní.
Nejhlasitějším zastáncem vyvlastňování v Německu je Bavorsko. Už padesát let je tam přitom u vlády pravice (od roku 1962 ve volbách pravidelně vítězí CSU - pozn. red.), která si na úctě k soukromému vlastnictví tradičně velmi zakládá.
A ještě v něčem jsou povodněmi sužovaní Němci dál než Češi: Tamní svaz měst a obcí navrhuje, aby byl v Německu přijat zákon, který stanoví, že protipovodňová ochrana má v případě nutnosti přednost před vším ostatním.
Ať už jde o ochranu přírody, nebo třeba protesty obyvatel.
"Protipovodňové zákony by měly být nadřazené i u nás," upozorňuje hydrolog Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. "Ochrana proti povodním by měla být něco jako nejvyšší státní zájem," řekl Aktuálně.cz.
"Nepopsatelně zlé"
Do čela zastánců vyvlastňování se v Německu postavil bavorský premiér Horst Seehofer (CSU).
Právě v Bavorsku povodně napáchaly obří škody. Nejen ty na Dunaji, ale i na Innu a dalších tocích. Pod vodou byly Pasov, Deggendorf a desítky dalších osad, vesnic a měst.
Slovo "vyvlastňování" Seehofer poprvé veřejně vyslovil minulý týden poté, co se proletěl nad zcela zatopeným okolím Deggendorfu nedaleko českých hranic. Hráze tam neudržely nápor vody, vznikly v nich trhliny.
"Je to nepopsatelně zlé," řekl tehdy - podle německých médií zjevně otřesený - bavorský ministerský předseda.
Průkopnické Bavorsko
Od té doby Seehofer tvrdí, že je rozhodnut zlomit jakýkoliv odpor k ochraně před povodněmi. "Vyvlastňování říkám ano. Ano, pokud jde o veřejný zájem," cituje ho agentura DPA.
V pondělí politika poprvé podpořila i spolková (tedy "celoněmecká") ministryně zemědělství Ilse Aignerová, byť dodala, že by k vyvlastňování mělo dojít jen v případě, že spor nepůjde vyřešit dohodou.
Právě Aignerová je přitom mezi mlýnskými kameny. Vyvlastňování v Bavorsku se bude týkat hlavně zemědělců, kteří - často už celé generace - pěstují plodiny právě na nebývale úrodné půdě podél bavorských řek, včetně Dunaje.
Farmáři mají zvlášť silnou pozici i lobby. Zemědělsky se využívá 50 procent plochy této bohaté spolkové země.
Rodí se nový plán
Bavorský ministr životního prostředí Marcel Huber už dostal za úkol, aby do čtrnácti dnů předložil komplexní plán protipovodňové ochrany v regionu. Protipovodňovou strategii sice Bavorsko má (přijalo ji v roce 2001), ovšem letošní katastrofické záplavy ukázaly, že nestačí.
V novém materiálu má být navýšení personálu, vylepšení technických opatření, ale hlavně - zlepšení povodňové prevence. Klíčové prý bude soustavné vytváření ploch mimo lidská sídla, kde se rozvodněná řeka může rozlít do krajiny.
"Němci udělají to, co bychom měli dělat i my. Využijí zátopové území k rozlivu," vysvětluje hydrolog Bohumír Janský. "Čím víc vody bude při záplavách v rozlivech, tím míň jí pak bude v obcích."
Plochy vhodné k rozlivu teď často patří právě zemědělcům, a to nejen v sousedním Bavorsku.
"Návrh ministra životního prostředí (Hubera) má objasnit i to, zda stávající legislativa (k vyvlastnění jejich pozemků) stačí," řekl novinářům Horst Seehofer.
Německo pod vodou:
Hádky o viníka
Zemědělci, kteří odmítají prodat svou půdu podél řek, jsou ale jen jedním z "viníků", na něž teď Bavorsko ukazuje prstem.
Samotní farmáři to vidí jinak: "V mnoha případech byli hlavní brzdou ochránci přírody a obyvatelstvo," tvrdí Anton Kreitmair, prezident Bavorského svazu zemědělců ve Východním Bavorsku. "Když je bobr důležitější než člověk, co naděláte…" říká.
Němečtí stavaři (konkrétně Hlavní svaz německého stavebního průmyslu, HDB) zase spílá občanským iniciativám, které například v saské Grimmě nebo drážďanské čtvrti Laubegast na Labi znemožnily výstavbu ochranných protipovodňových zdí. Obě místa teď patří k nejhůře postiženým oblastem v Německu.
I proto zničená města a obce v Německu volají po jasné definici, co je čemu nadřazené.
Německé zákony je podle nich třeba změnit co nejdřív. "Musíme se oprostit od představy, že stoletá voda přichází jen jednou za 100 let," varoval předseda svazu obcí a měst Gerd Landsberg v rozhovoru pro list Rheinische Post.
