Brusel (od naší zpravodajky) - Země Evropské unie by měly podle návrhu Evropské komise přijímat uprchlíky přímo z uprchlických táborů nebo ohrožených oblastí mimo Evropu.
"Je to důležitá součást našeho cíle. Pomůže to zajistit ochranu pro ty, kteří ji potřebují, snížit motivaci pro nelegální migraci a ochránit uprchlíky před praktikami převaděčských sítí, které se je snaží velmi nebezpečnou cestou dostat do Evropy," uvedl eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos.
Podle Komise by měly státy každý rok schválit Evropský přesídlovací program, ve kterém by se dohodly, kolik uprchlíků do Evropy maximálně přemístí.
Zároveň určí, ze kterých států by se mělo přesídlovat prioritně a jak se bude která země na přesídlování podílet.
"O tom, kolik lidí bude každoročně přesídleno, budou nadále rozhodovat členské státy, které však budou mít k dispozici finanční podporu z rozpočtu EU, aby svá rozhodnutí mohly realizovat. Jedná se o účinný způsob, jak může EU dostát své kolektivní odpovědnosti, prokázat solidaritu se zeměmi mimo EU a pomoci jim zvládnout velké počty lidí, kteří prchají před válkou nebo pronásledováním," uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Státy by měly za každého přesídleného člověka získat asi 10 tisíc eur. Už nyní ale EU přesídlování podporuje částkou 6 až 10 tisíc eur.
Komise je přesvědčená, že jakmile půjde o jednotný evropský postup, dokážou státy dosáhnout "výraznějších výsledků".
"Chceme jasná pravidla"
Komise chce také sjednotit a urychlit azylové řízení napříč celou EU, aby si uprchlíci, kteří se i přesto do Evropy dostanou, nemohli vybírat, ve které zemi požádají o azyl.
Chce tak skoncovat s tím, že zatímco ve Švédsku dostal azyl téměř každý, například v Řecku skoro nikdo. "Chceme pravidla jasná a jednotná pro členské státy i všechny žadatele o azyl," uvedl Avramopulos.
Nová pravidla určují práva žadatelů o azyl, ale jsou také mnohem přísnější na ty, kteří by chtěli evropský azylový systém zneužít.
Na jednu stranu se tak Komise snaží, aby například zavírání žadatelů o azyl do detencí bylo možné jen v odůvodněných případech, na druhou stranu ale pokud žadatel ze země odejde jinam, měl by to být důvod k neudělení azylu.
Stejně tak může země odmítnout azyl udělit i v případě, že se žadatel o azyl nehlásí v určených termínech na úřadech. Tímto chce Komise zamezit takzvaným druhotným pohybům, kdy například v případě Česka uprchlíci často utíkali dále do Německa.
Harmonizace dávek nebude
Komise nakonec ale nepřistoupí k harmonizaci sociálních dávek ve všech evropských státech. Zaprvé proto, že některé státy řeší pomoc žadatelům o azyl pouze materiálně, jiné peněžně a některé kombinací obojího.
Zadruhé proto, že pokud by se pomoc sjednotila, v některých zemích by žadatelé o azyl pobírali více peněz než občané daného státu na sociální podpoře, což je nepřijatelné.
Komise také navrhuje urychlit přístup žadatelů o azyl na trh práce. Státy by měly umožnit uprchlíkům pracovat nejpozději po šesti měsících od podání žádosti o azyl.
