Nevyznáte se v bojích v Gaze? Deset nejdůležitějších otázek a odpovědí konfliktu

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
14. 5. 2021 20:12
Už týden na izraelská města létají rakety z Pásma Gazy. Armáda židovského státu reaguje odvetným bombardováním cílů spojených s radikálním hnutím Hamás. Útoky už si vyžádaly desítky obětí, mezi nimi i děti. Násilí se objevuje i v ulicích měst mezi arabskou a židovskou komunitou. Nevyznáte se v nejnovějším sporu mezi Palestinci a Izraelem? Nabízíme odpovědi na deset nejdůležitějších otázek.
Izraelské dělostřelectvo poblíž hranic Pásma Gazy.
Izraelské dělostřelectvo poblíž hranic Pásma Gazy. | Foto: Reuters

Čím současný svár začal?

Během začátku muslimského svátku ramadán izraelská policie uzavřela prostranství u damašské brány ve východním Jeruzalémě, kde se věřící obvykle po setmění scházejí. Araby to rozčílilo. Někteří z nich to vzali jako záminku k potyčkám s bezpečnostními silami a demonstrace se postupně stupňovaly a šířily do dalších izraelských měst.

Spor vygradoval minulý týden v době blížícího se rozhodnutí soudu o nuceném vystěhování několika desítek Palestinců z domů ve východním Jeruzalémě. Radikální palestinské hnutí Hamás dalo izraelské vládě ultimátum, aby s přesunem rodin přestala, a když nebylo vyslyšeno, začalo Izrael ostřelovat.

Proč je východní Jeruzalém tak citlivá záležitost?

Jeruzalém jako jedno z nejstarších měst na světě je nesmírně důležitý pro židy, muslimy i křesťany. Jeho historické centrum je rozděleno do čtyř čtvrtí: křesťanské, muslimské, židovské a arménské. Východní Jeruzalém je osídlen Araby a Izrael jej v roce 1967 po vítězství v šestidenní válce obsadil. Palestinci to považují za okupaci a Jeruzalém pokládají za své hlavní město.

Na Izrael dopadají rakety z Pásma Gazy. O co se jedná a kde toto území leží?

Pásmo Gazy je úzký pruh území na hranici s Egyptem u Středozemního moře. Jedná se o jedno z nejhustěji osídlených míst na světě. Žijí zde asi dva miliony lidí, z většiny velmi konzervativní muslimové. Této palestinské oblasti od roku 2006 vládne Hamás, považovaný Izraelci za teroristickou organizaci. Vojenské křídlo tohoto radikálního islamistického hnutí vypouští na izraelská města rakety. Židovský stát pásmo blokuje na moři i ve vzduchu a oblast hlídají izraelští vojáci. Místní Palestinci nemají dostatek vody ani elektřiny. V Gaze panuje chudoba a asi polovina obyvatel nemá práci.

Jak lze charakterizovat hnutí Hamás?

Hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy 15 let, o sobě mluví jako o islámském náboženském hnutí a odmítá uznat existenci Izraele, a to i v případě, že by v oblasti došlo k vytvoření dvou států, tedy židovského a palestinského. Hnutí chce zpět získat území Palestinců, jež měli před prohranou válkou v roce 1948.

Jak a čím Hamás na Izrael útočí?

Hamás v Pásmu Gazy rakety sestavuje sám z různých materiálů, většinou z místních zdrojů. Izraelské námořnictvo už mnoho let blokuje moře kolem oblasti, aby tak zabránilo právě pašování zbraní. Některé součástky se ale do oblasti dostávají nelegálně přes Egypt. Islamistické hnutí na Izrael míří hlavně střely Kásam. Hnutí má k dispozici i protitankové a protiletadlové střely ruské výroby, které pravděpodobně získalo od libanonského hnutí Hizballáh. Před střelami z Gazy Izrael chrání systém Železná kopule, který umí většinu raket zničit, než dopadnou.

Jak a čím útočí Izrael?

Izrael zatím oblast Pásma Gazy letecky bombarduje, nevylučuje ale ani pozemní operaci. Armáda židovského státu se snaží útočit na lídry Hamásu, protože je ale Gaza hustě obydlená, umírají i civilisté. Při útoku na obytné domy izraelské letectvo krátce před náletem obvykle varuje obyvatele, aby místo opustili. 

Jak reaguje mezinárodní společenství?

Organizace spojených národů vyzvala k okamžitému uklidnění situace. Generální tajemník António Guterres zdůraznil, že zemřelo již příliš mnoho nevinných lidí a že pokračování konfliktu pouze povede k větší radikalizaci v regionu. K příměří vyzval například i ruský prezident Vladimir Putin. Jeho americký protějšek Joe Biden prohlásil, že Izrael má právo se bránit, i on ale vyzdvihl nutnost ukončení násilí. Židovskému státu vyjádřil podporu také český prezident Miloš Zeman.

Kam až spor může eskalovat?

Izraelská armáda povolala až 7000 rezervistů, aby se připravili na boje, a zrušila všechny plánované dovolené. Ve čtvrtek také vláda připustila, že je připravena i na pozemní operaci v Gaze. Jedná se zatím o největší vyostření konfliktu od roku 2014. Pozorovatelé se tak bojí, že dojde k otevřené válce. Izraelští politici nicméně tvrdí, že ještě větší hrozbou je násilí včetně lynčování, ke kterému dochází uvnitř izraelských měst mezi jednotlivými komunitami Židů a Arabů. 

Proč mají Izraelci a Arabové takové spory?

Izraelsko-palestinský konflikt je jedním z nejsložitějších konfliktů 20. století. Židé dnešní Izrael začali osidlovat koncem 19. století. Tehdy se jednalo o britskou kolonii, ve které žili převážně muslimové. Po druhé světové válce v roce 1948 vznikl židovský stát Izrael. Ihned po vyhlášení nezávislosti Izrael napadlo pět sousedních arabských zemí. Konflikty i přes uzavření příměří ale pokračovaly. Izrael například po takzvané šestidenní válce v červnu 1967 obsadil Sinajský poloostrov i Západní břeh Jordánu. Na udržitelném mírovém uspořádání se Židé a Palestinci nemohou dohodnout, obě skupiny se odkazují na náboženské i vzdálené historické reálie.

Video: Ještě tu bude horko. Reakce Izraele bude odstrašující, říká Stropnický

Hosty živého vysílání jsou velvyslanec ČR v Izraeli Martin Stropnický, lékař Cyril Mucha a starosta Čáslavi Vlastislav Málek. | Video: Michael Rozsypal, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 27 minutami

Devět omilostněných katalánských politiků a aktivistů opustilo věznici

Devět katalánských politiků a aktivistů, kteří dostali milost od španělské vlády, ve středu opustilo věznici Lledoners. V ní si odpykávali dlouhé tresty za uspořádání nelegálního referenda o nezávislosti v roce 2017. Informovala o tom agentura Reuters.

Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 3,5 roku.

Španělská vláda dnes zdůraznila, že udělení milosti neznamená, že je kabinet připravený diskutovat o referendu o nezávislosti Katalánska. Doufá nicméně, že toto gesto dobré vůle podpoří dialog s cílem zachovat Katalánsko coby součást Španělska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy