Předsudky v praxi: Romům vrátily dceru až testy DNA

Petr Jemelka Petr Jemelka
24. 10. 2013 16:24
Kvůli nalezení dívky bez identity u Romů v Řecku udávali v Irsku, Amnesty bije na poplach.
Nezvěstná dívka, která slyší na jméno Maria.
Nezvěstná dívka, která slyší na jméno Maria. | Foto: Reuters

Dublin - Vypadalo to na první pohled jasně. Dvě blonďaté dívenky (odebrané romským rodičům), dva nařízené testy DNA (kvůli prokázání příbuznosti), ale... dva rozdílné výsledky.

Zatímco pár řeckých Romů čelí obvinění, že dítě koupil, aby na něj mohl pobírat sociální dávky, rodiče z Irska zaslouží omluvu - dívenka je jejich biologickou dcerou, přestože má modré oči a blonďaté vlasy.

Sedmiletou holčičku irská policie odebrala na základě anonymního udání, které zřejmě vyprovokovaly zprávy o zabavení malé blondýnky v Řecku.

A to navzdory skutečnosti, že rodiče měli její pas i album fotek z dřívějších let, uvedla s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování televize CNN.

Lidskoprávní organizace Amnesty International proto v této souvislosti varuje před předsudky a diskriminací Romů, které se podle ní v poslední době šíří Evropou.

Řekové hlásí další unesené dítě

Ve čtvrtek řecká policie pro podezření z únosu dítěte zatýkala znovu, tentokrát na ostrově Lesbos.

Jde o dvouměsíčního chlapečka. Strážci zákona trojici zatkli, protože nebyla schopna předložit patřičné doklady a snažila se dítě zaregistrovat jako vlastní.

Místní policejní velitel Panagiotis Kordonouris prozradil agentuře AP, že šlo o 19letou ženu, 21letého muže a jeho 51letou matku. Všichni tři shodně tvrdí, že dítě dostali od neznámé ženy romské národnosti.

"Řekli nám ale, že jí žádné peníze nedali a že ji potkali náhodou. Měla prý pět dětí, a jelikož oni vlastní potomky mít nemohli, požádali ženu, zda by jim jedno nedala," dodali.

Rodiče Marii stále nezvěstní 

Zatímco v Irsku se vše vysvětlilo, řecké pátrání po identitě malé Marii, které je podle odhadu lékařů 5 až 6 let, pokračuje. Bulharská a Řecká média nicméně ve čtvrtek odpoledne informovala o zatím nejnadějnější stopě; Maria podle nich může být dcerou jiného romského páru žijícího v Bulharsku.

Manžele Sašu Rusevovou a Atanase Ruseva již vyslechla bulharská policie, zároveň se čeká na výsledky testů DNA. Pár má ještě dalších sedm až deset dětí, z nichž dvě jsou rovněž blonďaté a modrooké jako Maria, uvedl bulharský deník Trud.

Předák romské osady poblíž města Larissa ve středním Řecku, kde byla dívka nalezena, prozradil, že v roce 2009 do osady přijeli Bulhaři, kteří nabízeli k prodeji hned několik dětí. Jedno za 1000 eur.

"Tenkrát prodávali ještě pět dalších dětí," uvedl muž, jenž se představil jako Haralambos Dimitriou. On prý žádné dítě nekoupil. Čtyřicetiletá Eleftheria Dimopoulouvá a devětatřicetiletý Christos Salis shodně však tvrdí, že dceru adoptovali od její biologické matky, která se o ni nebyla schopná starat.

Policie jim nicméně nevěří a viní je z únosu. Pokud jim bude prokázána vina, hrozí páru až deset let vězení.

Zachránili jsme jí život, hájí se rodiče

Zatčení Christos Salis a Eleftheria Dimopoulouvá se brání tím, že Marii zachránili život. Dostali ji prý od prostitutky a jejího přítele a pasáka v jedné osobě, který hledal rodinu, jež by se o nechtěné dítě postarala.

Advokátka romského páru Marietta Palavraová řekla v rozhovoru pro televizi NBC, že Romové nejdřív holčičku nechtěli, protože už mají pět vlastních dětí, obávali se ale, že se bez jejich pomoci neobejde.

"Viděla, že vypadla jako panenka, jako nádherná panenka a brečela v jejím obětí a pomyslela si, že ji nemůže jen tak nechat svému osudu. Nechtěla, aby umřela nebo se dostala do špatných rukou," dodala.

Do případu se mezitím vložil Interpol. O dívku se už přihlásily páry z několika zemí, zatím žádnému se ale nepodařilo prokázat, že by byla Maria skutečně jeho.

Mluvčí řecké charitativní organizace Úsměv Panagiotis Pardalis novinářům potvrdil, že se v tuto chvíli k dívence hlásí okolo deseti párů. "Pocházejí ze Spojených států, Kanady, Polska a Francie," upřesnil.

Dokud se případ nevyřeší, zůstane Maria v péči sociálních pracovníků.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy