Podle nového zákona by se například měla rozšířit definice toho, jaké všechny výhrůžky nebo urážky na internetu jsou trestné. Do budoucna nebude nutné, aby pachatel vyhrožoval smrtí, ale také zraněním, sexuálním napadáním a znásilněním nebo útokem na něčí majetek.
Zpřísnit by se měly tresty za urážení i za antisemitismem motivované činy. Těch v Německu v posledním roce výrazně přibylo, naposledy v říjnu loňského roku se pravicový extremista pokusil vyvraždit věřící v synagoze během jednoho z významných židovských svátků.
Útočník, Němec Stephan Balliet, podobně jako středeční střelec v Hanau, informoval o svém xenofobním pohledu na svět na internetu. Své zprávy sdílel anglicky i německy.
Balliet se rozhodl zaútočit na synagogu, protože Židé podle něj mohou za šíření feministických myšlenek, které způsobují, že se v Německu rodí méně dětí. Původní obyvatelstvo tak postupně nahrazují přistěhovalci. Když se mu do synagogy nepodařilo proniknout, zabil dva náhodné lidi.
Tobias Rathjen z Hanau na internetu zase vyzýval ke "kompletnímu vyhlazení" lidí původem z Afriky, Asie nebo Blízkého východu. Přesto se do hledáčku bezpečnostních složek nedostal. To by měla navrhovaná opatření v budoucnu změnit.
Policisté v ulicích nestačí
Nové povinnosti by měly i sociální sítě. Ty by v budoucnu nemusely trestný obsah jen odstraňovat, ale v závažných případech ho také hlásit Spolkovému kriminálnímu úřadu (BKA).
Zákon, který sociálním sítím hrozí až miliardovou pokutou, pokud do 24 hodin nesmažou zjevně nenávistný nebo pomlouvačný příspěvek, platí v Německu už dva roky. Nyní by služby jako Facebook, Twitter nebo Instagram musely německým vyšetřovatelům dát k dispozici i IP adresu a číslo síťového portu. Obě čísla slouží k co nejpřesnější identifikaci počítače, ze kterého se trestný obsah na internet dostal.
Týkalo by se to případů šíření protiústavní propagandy, podpory a budování kriminálních a teroristických buněk nebo schvalování výhrůžek typu, že "by měl někdo viset".
"Ty návrhy jdou správným směrem," je přesvědčený Hendrik Puls, sociolog a odborník na pravicovým extremismem motivované zločiny. Kdyby se prý pouze poslalo do ulic více policistů, větší bezpečí by to zajistit nemuselo. "Pachatele, jako byl ten z Hanau, by to jen těžko zastavilo," řekl serveru Aktuálně.cz.
Zvýšený dohled policistů je podle něj hlavně symbolické opatření. "Vyvstává ale otázka, jestli úřady dosud nezanedbaly zabezpečení možných terčů. Například v Halle, ačkoliv byl tehdy velký židovský svátek, nikdo synagogu nechránil. Mešity a různé islámské organizace žádaly o ochranu opakovaně," upozorňuje.
Problém ale podle něj představuje už nenávist a výhrůžky na internetu. "Dosud bylo úkolem internetových platforem, aby se zabývaly potenciálně závadným obsahem. Je to ale i úkol státu, vše prověřit a případně někoho potrestat," je přesvědčený Puls.
Přísnější regulace zbraní
Den po útoku v Hanau vstoupila v Německu v platnost také přísnější pravidla pro držení zbraní. Už v minulosti tu byla pravidla přísnější než například v Česku, kde má povolení vlastnit zbraň každý, kdo splní určité podmínky. V Německu ale mají úřady možnost ho neudělit.
A jejich rozhodování bude podle nových pravidel přísnější. Úřady se teď budou muset poradit s rozvědkou, jestli nemá o žadateli informace, na základě kterých by povolení dostat neměl.
Vznikne také nový národní registr zbraní, který by měl umožnit lepší sledování zbraní přebudovaných, vyřazených z provozu nebo jejich součástek. Doma vyrobené zbraně nashromáždila například teroristická skupina označovaná jako Gruppe S. Její členy zadrželi minulý týden němečtí policisté poté, co se rozhodli pořídit si skutečnou výzbroj a munici v Česku. I oni chtěli útočit na obyvatelstvo neněmeckého původu.
Podle údajů z loňského roku drželo v Německu legálně zbraň podléhající přihlašovací povinnosti asi milion lidí. V osmkrát méně lidnatém Česku je jich 300 tisíc. Podle Hendrika Pulse je zpřísnění i už tak velmi přísných německých pravidel žádoucí. "Ukazuje se, že zbraně legálně vlastní také řada pravicových extremistů, třeba proto, že jsou evidováni jako sportovní střelci," vysvětluje Puls.
Jednotlivé spolkové země by mohly do budoucna také vyhlašovat zóny, ve kterých by bylo nošení zbraní nebo nebezpečných nožů zcela zakázáno. Sportovní střelci by si museli zažádat o výjimku a odůvodnit, proč ji potřebují.
Německá novela zavádí také evropskou zbraňovou směrnici. Tu před třemi lety schválily členské státy s cílem bránit se terorismu v Evropě. Podle kritiků jsou ale návrhy týkající se zákazu nebo regulace některých zbraní neoprávněné. Teroristé podle nich většinou útočí zbraněmi, které si pořizují načerno.
To ale nebyl příklad Tobiase Rathjena z Hanau. Pistoli rakouské značky Glock vlastnil legálně, koupil ji na internetu. Česko se chtělo kvůli směrnici s Bruselem soudit, žalobu ale Soudní dvůr EU zamítl.
