Brusel/Lucemburk - Pouhé dva týdny před odchodem vlády Mirka Topolánka ze Strakovy akademie vypukl mezi Prahou a Bruselem čerstvý spor ohledně zahraniční politiky EU. Týká se vztahů sedmadvacítky s Izraelem.
Český premiér se během své víkendové návštěvy Izraele ostře distancoval od stanoviska eurokomisařky pro vnější vztahy Benity Ferrerové-Waldnerové, podle níž nedojde k původně zamýšlenému posílení vztahů mezi Bruselem a Tel Avivem do té doby, než Izraelci učiní jasný závazek k oživení mírových rozhovorů s Palestinci.
Topolánek: Kdo je tady šéf?
„Považuji (její) vyjádření za ukvapené a nepřikládám mu větší váhu než jakýmkoli jiným prohlášením člena Evropské komise. Pokračování akčního plánu (EU-Izrael) je politickým rozhodnutím, které učiní Evropská rada. Já jsem ještě stále jejím předsedou a měl bych o tom něco vědět," řekl Topolánek v rozhovoru pro nedělní vydání izraelského deníku Haarec.
Topolánek odmítl spojovat otázku posilování vztahů EU a Izraele s mírovým procesem, a vyšel tak vstříc izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který se proti jakémukoli kladení podmínek ze strany EU ohradil.
Český premiér, který je vůbec prvním šéfem zahraniční vlády, jenž do Izraele po nástupu nového kabinetu přijel, také vyjádřil pochopení pro izraelské obavy z íránské jaderné hrozby, kterou podle jeho názoru Evropská unie podceňuje.
A zase ta Gaza…
Letmo se zmínil i o lednové izraelské ofenzívě proti předpokládaným pozicím palestinských radikálů v Gaze, kvůli níž sedmadvacítka otázku prohlubování vztahů s Izraelem postavila na vedlejší kolej.
„I když chápu, že každá země má právo bránit své teritorium proti raketovým útokům - a pro operaci v Gaze by se mohlo najít ospravedlnění - složitější je pro mě porozumět šíření (židovských) osad (na Západním břehu Jordánu)," prohlásil Topolánek.
Internetový server EUobserver to považuje za dosud nejsilnější výraz podpory izraelskému bombardování Gazy ze strany evropského státníka.
V živé paměti je ještě první výrazné diplomatické klopýtnutí českého předsednictví, jež se rovněž týkalo ospravedlňování izraelské operace. Výrok premiérova mluvčího o tom, že izraelská operace je "spíše defenzivního, než ofenzivního rázu" vyvolala pobouření a česká vláda se od něj spěšně distancovala.
Vondra: Ano posilování vztahů EU- Izrael
V nynějším sporu je to zjevně jinak. Eurokomisařka premiérova slova o "překročení pravomocí" a výrazu "arogance Evropské komise" odmítla a dál trvá na tom, že vztahy EU-Izrael se mohou začít posilovat až v momentě, kdy se Netanjahuova vláda jasně přihlásí k mírovému procesu, Praha ale tentokrát zpátečku nedala.
Vyplývá to z čerstvých slov vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, podle něhož je otázka povýšení úrovně vztahů EU s Izraelem stále na pořadu dne.
"Já si myslím, že k tomu chce přistupovat s chladnou hlavou. Je tady několikaleté úsilí a určitě v něm má cenu pokračovat tempem, na kterém se všichni shodneme. Rozhodně nevidím důvod něco zastavovat," citovala jeho vyjádření před dnešní unijní schůzkou v Lucemburku agentura ČTK.
Summit, který chtělo české předsednictví k této otázce původně svolat do Prahy, se nicméně neuskuteční. Potvrdil to nedávno ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
