Každý večer, když se jednačtyřicetiletý Alip Erkin vrátí domů ze svých studií v australském Sydney, otevře oblíbenou mobilní aplikaci TikTok. Místo krátkých zábavných videí a klipů však hledá témata, která by mu přiblížila život v jeho rodné provincii Sin-ťiang na západě Číny. Více než milion Ujgurů muslimského vyznání tady zmizelo do takzvaných převýchovných táborů spravovaných čínskou vládou.

Přestože videa přímo z táborů prakticky neexistují, často narazí na záběry, které mu vhled do běžného života nabídnou - ženy si již nezakrývají vlasy, muži nenosí dlouhé vousy, komunikace mezi turkickou menšinou neprobíhá v jejich jazyce, ale v čínštině. "Tyto části ujgurské kultury jsou pryč, a když to vidím, mám depresi a jsem naštvaný," říká americkému časopisu Wired. 

Erkin tato video stahuje a pod pseudonymem Uyghur Bulletin je publikuje na Twitteru. Podobně jako on sdílejí videa z hlídaného Sin-ťiangu i další Ujguři žijící v zahraničí. 

Jedním z nich je i aktivista Arslan Hidayat, který zveřejňuje zdánlivě obyčejná videa Ujgurů. Lidé na záběrech se často pouze dívají do kamery, nic neříkají, pláčou nebo se bijí do hrudi, hraje hudba a v pozadí se objevují fotografie lidí. Podle něj jde o fotografie členů rodiny, kteří byli uvězněni nebo v převýchovných táborech zemřeli.

"V jednom videu ujgurská dívka zvedne čtyři prsty a tiše brečí před fotografií čtyř mužů. Když dala ruku opět dolů, věděl jsem, že jde o jasnou zprávu, kterou chce sdílet se světem," řekl německému rádiu Deutsche Welle. Podle něj a dalších pozorovatelů jde o způsob, jakým Ujguři předávají zprávy o tom, co se v jejich provincii děje. V tomto případě, jak píše server Business Insider, může jít o symbol smrti, který v Číně číslo čtyři představuje. 

"Předtím to byli Ujguři v zahraničí, kdo šířil zprávy na sociálních sítí, ale nikdo si neuvědomil, že to mohou udělat i Ujguři na místě," popsal Business Insideru Bahram Sintash, který videa sdílí na Instagramu.

Ačkoliv všichni Ujguři v Číně musí povinně nosit mobilní telefon stále u sebe, přístup na internet mají omezený. Jedna z mála aplikací, které si mohou podle časopisu Foreign Policy stáhnout, je právě čínská verze sociální sítě TikTok. 

Související

Čínský úředník volal po zabíjení Ujgurů, tisíce jich ale zachránil. Beze stopy zmizel

Od běžně rozšířené verze se liší tím, že nepřehrává videa z té celosvětové. Naopak zahraniční uživatelé si nepřehrají videa z čínské verze. Ujguři jsou proto závislí na lidech v zahraničí, kteří mají staženou čínskou verzi aplikace, a mohou jejich zprávu šířit dál. 

#MeTooUyghur

Zahraniční aktivisté sledují také hashtagy, kterými uživatelé svá videa označují a které ulehčují vyhledávání na sociálních sítích. Například označení "ProveThe90" (Prokaž 90) se začalo objevovat poté, co vláda provincie prohlásila, že 90 procent Ujgurů z převýchovných táborů bylo již propuštěno.

"Od té doby, co se zpřísnil režim uvězňování a správa Sin-ťiangu začala být totalitní, tak je to poprvé, kdy vidíme náznak protestu, který se dostal do okolního světa," řekl magazínu Foreign Policy historik Rian Thum, který v provincii 20 let prováděl výzkum. 

Podle Davida Brophyho, který učí moderní čínské dějiny na Univerzitě v Sydney, to může být také znakem oslabení bezpečnostních opatření. "Očividně jsou zoufalí a hodně tím riskují, ale může to značit jistou změnu v ochotě lidí uvnitř Sin-ťiangu vzdorovat vládě jedné strany a vyjádřit svůj nesouhlas s tím, co se děje," vysvětlil britskému listu The Guardian. 

Čínští cenzoři zároveň mnoho ujgurských účtů zablokovali nebo přímo smazali. Z jiných zmizel jen politicky citlivý obsah, nadále ale zůstaly aktivní, píše Deutsche Welle.  

Video: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida, říká Klimeš

14:56

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana