Káhira - "Povstání 30. června", které cloumá Egyptem, není jen konfliktem mezi konzervativními muslimy a mladými liberály, odhalilo i rozkol v samotném táboře islamistů.
Vliv Muslimského bratrstva, doposud dominantního hráče egyptské politiky, se sesazením prezidenta Muhammada Mursího notně oslabil, hybnou silou v nejlidnatější arabské zemi se stává salafistický Núr (Strana světla).
Ve chvíli, kdy statisíce Egypťanů volají v ulicích po větší demokracii, se tak nejvlivnějším hráčem politické scény stává dva roky existující ultrakonzervativní strana, jejímž stěžejním bodem programu je zavedení islámského práva šaría.
Núr v posledních dvou letech bratrstvu kryl záda, ale nakonec minulý týden podpořil kroky armády. Prý neměl jinou možnost.
"Egypt byl na pokraji občanské války a (Mursí) odmítal všechny kompromisy, jež by mohly situaci zachránit," hájil Mursího sesazení v televizi Al-Džazíra jeden z čelných představitelů partaje Ašraf Thabet.
"Nikdy jsme nezpochybňovali Mursího legitimitu coby zvoleného prezidenta, ale situace se pořád zhoršovala a nikdo s tím nic nedělal."
Husního pád:
Jen a jen politika
Chalíl Ananí, politolog z Dunhamské univerzity, tvrdí, že v případě bratrstva a Núru nejde o ideologický střet, ale čistě o politiku.
"Núr a salafisté se cítili zrazeni. Kvůli většímu podílu na moci podpořili Mursího jako prezidentského kandidáta a v listopadu i novou ústavu. Ale bratrstvo se nechtělo dělit," vysvětlil.
Muslimskému bratrstvu trvalo přes 80 let, než se dostalo k moci, po notnou část své existence navíc byli jeho členové pronásledováni.
Výsledek prvních parlamentních voleb po pádu Husního Mubaraka tak byl obrovskou satisfakcí. Bratrstvem založená Strana svobody a spravedlnosti (FJP) hlasování jasně vyhrála, a to ziskem 50 procent hlasů.
Vítězství islamistů sice není nic překvapivého ani v dalších zemích tzv. arabského jara, ovšem bratrstvo nenásledovalo jejich příkladu.
Zatímco v Tunisku vítězná An-Nahda (Obnova) přizvala do vlády i opozici, bratrstvo drželo stranou i druhý Núr. Ten sice vznikl až v květnu 2011, ovšem o pár měsíců později obsadil v parlamentu 111 ze 498 křesel.
Bez islamistů to nepůjde
O vlivu, jejž strana nyní získala, svědčí i její role během probíhajícího vyjednávání o přechodné vládě. Už v neděli stihla odmítnout Zijáda Baháildína jako premiéra a mluvčího opozice Muhammada Baradeje coby kandidáta na viceprezidenta.
Nyní dokonce může snahy armády zhatit úplně. Salafisté totiž - v reakci na pondělní krvavou střelbu u kasáren Republikánské gardy - odstoupili z jednání o vytvoření přechodného kabinetu. Ten tak, ještě před svým vznikem, přišel o podporu notné části veřejnosti.
To může být problém. "Při takových masivních protestech nemůžete islamisty ignorovat," je přesvědčen Muhammad Hassan z další salafistické strany Gamá al-Islamíja (Islámské seskupení).
S tím do značné míry souhlasí i Muhammad Baradej, který o víkendu vyzval k "zapojení bratrstva do demokratizace země".
