Na tiskové konferenci v Bagdádu to oznámil předseda iráckého tribunálu. Od středy začíná třicetidenní lhůta, během které je třeba verdikt vykonat, oznámil na tiskové konferenci.
Husajn musí být podle něho popraven do 26. ledna. Bývalý diktátor má být pověšen. Podle soudce o termínu popravy rozhodne vláda.
Jak soud rozhodl
Trest smrti
Saddám Husajn, bývalý irácký prezident
Barzán Ibráhím Tikrítí, bývalý šéf tajné služby
Avád Ahmad Bandár, bývalý předseda revolučního soudu
Doživotí
Tahá Jasín Ramadán, bývalý viceprezident
Trest 15 let vězení
tři činitelé Husajnovy strany Baas
PROCES SE SADDÁMEM HUSAJNEM V DATECH
2005
- 19. října - Před Iráckým speciálním soudem začal v Bagdádu soud se Saddámem a dalšími sedmi spoluobviněnými kvůli masakru 148 šíitů v městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu) v roce 1982. Irácké ozbrojené síly tehdy přepadly město v odvetě za pokus o atentát na Saddáma. Saddám, který byl obviněn 17. července 2005, uvedl, že je nevinný.
- 9. listopadu - Kolektiv Saddámových obhájců zpochybnil legitimitu soudu, který byl přejmenován na Nejvyšší irácký trestní tribunál. Příčinou zpochybnění byly předchozí útoky na obhájce, z nichž dva přišli o život (20. října byla unesen a zabit Saadún Džanabí, který obhajoval bývalého představitele strany Baas Aváda Bandara, 8. listopadu Ádil Zubajdí).
- 5. prosince - Dva první svědci vypovídali otevřeně o zatýkání, mučení a vraždách v Dudžailu. Saddám řekl, že se popravy nebojí, a o den později poslal soud "k čertu".
- 21. prosince - Saddám překvapivě prohlásil, že Američané jeho i ostatní obžalované ve vězení "bili a mučili".
2006
- 23. ledna - Po demisi předsedajícího soudu Rizgara Muhammada Amína se jeho funkce ujal Kurd Raúf Rašíd Abdar Rahmán.
- 29.ledna - Osmé stání procesu poznamenal chaos - čtyři z osmi obžalovaných včetně Saddáma, opustili soudní síň, Saddámův nevlastní bratr Barzán Tikrití označil soud za "čubčího syna".
- 13. února - Saddám vyzval ke svržení amerického prezidenta George Bushe a stejně jako dalších sedm odsouzených tvrdil, že byl k účasti na soudním jednání přinucen. Barzán Tikrití bránil strážím uvést ho do soudní síně.
- 14. února - Saddám a další dva z osmi souzených oznámili, že drží protestní hladovku. Saddám držel hladovku 11 dní.
- 28. února - Prokurátor Džaafar Musáví předložil soud kopii dopisu, který podepsal Saddám. Exprezident v něm potvrzoval rozsudky smrti pro 148 šíitů v Dudžailu.
- 1. března - Saddám přiznal, že nařídil soud nad osobami obviněnými z pokusu o atentát proti němu v roce 1982. Přiznal rovněž, že rozhodl o konfiskaci pozemků odsouzených, avšak trval na tom, že tato rozhodnutí nebyl zločin.
- 17. dubna - Grafologové dosvědčili pravost podpisů Saddáma a jeho nevlastního bratra Barzána Tikritího na dokumentech souvisejících s masakrem desítek lidí v Dudžailu.
- 15. května - Saddám vyslechl formální obžalobu, která zahrnovala vraždy, mučení žen a dětí a nezákonné zadržení 399 lidí při zákroku proti šíitům ve městě Dudžail. Odmítl přiznat vinu a trval na tom, že je stále prezidentem Iráku. Vinu odmítlo i zbývajících sedm spoluobžalovaných, kteří rovněž vyslechli své specifické žaloby.
- 24. května - V procesu vypovídal jako svědek bývalý vicepremiér Tárik Azíz, který se na veřejnosti objevil poprvé od roku 2003, kdy se dobrovolně vydal Američanům. Zpochybnil oprávněnost procesu.
- 30. května - Jeden ze svědků obhajoby prohlásil, že 23 osob ze 148 odsouzených v kauze Dudžail k smrti, je stále naživu a obvinil generálního prokurátora z údajného uplácení obyvatel Dudžailu s cílem získat svědectví proti Saddámovi.
- 19. června - Státní prokurátor navrhl trest smrti pro Saddáma, jeho nevlastního bratra Barzána Tikrítího a někdejšího viceprezidenta Táhá Jasína Ramadána za zločiny proti lidskosti v kauze Dudžail.
- 21. června - Zavražděn třetí člen Saddámovy obhajoby, Chámis Ubajdí. Saddám a další obvinění zahájili hladovku; drželi ji do 23. června.
- 8. července - Saddám a tři další obžalovaní zahájili další hladovku na protest proti způsobu, jakým je veden proces, a proti zavraždění tří obhájců. Saddám byl 23. července odvezen do nemocnice, hladovku ukončil 26. července.
- 21. srpna - V Bagdádu začal další proces se Saddámem, v němž je souzen za operaci Anfál proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987 - 1988 (masakr si údajně vyžádal až 180 000 obětí).
- 19. září - Novým předsedou soudu se stal šíita Muhammad Urajbí, jenž nahradil Abdalláha Ámirího, který byl odvolán kvůli neobjektivnosti.
- 16. října - Oznámeno, že rozsudek v kauze Dudžail by měl být vynesen 5. listopadu.
Bývalý diktátor byl odsouzen prvoinstančním soudem k absolutnímu trestu letos začátkem listopadu v procesu, který zkoumal okolnosti likvidace 148 šíitů z Dudžailu v roce 1982.
Už dříve zaznělo, že Saddám bude popraven brzy po případném verdiktu odvolacího soudu. "Nebudeme ztrácet čas. Bereme v úvahu bezpečnostní situaci v Iráku," řekl začátkem měsíce oficiální činitel irácké vlády, který si nepřál být jmenován.
Pro smrt jsou nejvíc Američané
Nejvýrazněji jsou podle průzkumů v západních zemích nakloněni vykonání hrdelního trestu nad Saddámem Američané: pro se jich vyslovilo 82 procent a jen 11 procent bylo proti.
Mezi Evropany je nejvíce stoupenců provedení Saddámovy popravy mezi Brity (69 procent), následují Francouzi (58 procent), Němci (53 procenta) a Španělé (51 procent).
Z názorové shody vypadli jen Italové - Saddámovu exekuci si přeje jen 46 procent z nich, zatímco 48 procent je proti, citovaly agentury z průzkumu ústavů Novatris/Harris pro francouzská média. O mínění Čechů se nezmínily.
