Řím - Evropská unie je podle svých členů nezastupitelná pro zajištění prosperity i bezpečnosti na starém kontinentu.
Po plánovaném vystoupení Velké Británie se ale musí změnit, aby nepodlehla útoku populistů.
Na slavnostním summitu v Římě se na tom shodli premiéři nebo prezidenti 27 států unie. Připustili, že ji ohrožuje celá řada krizí.
"Jsme ale odhodláni se jim postavit," slíbili politici včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky ve společném prohlášení. "Máme zájem na další evropské spolupráci," dodal český předseda vlády.
Kulaté výročí
Premiéři nebo prezidenti se na římském Kapitolu sešli přesně 60 let poté, co na stejném místě zástupci Francie, Německa, Itálie a zemí Beneluxu podepsali Římské smlouvy, které jsou základem dnešní Evropské unie.
V roce 2004 do ní vstoupilo i Česko.
Britská premiérka Theresa Mayová pozvání na římský summit odmítla.
V předvečer vrcholné schůzky podpořil další pokračování Evropské unie papež František, který lídry členských zemí přijal ve Vatikánu. Vyzval je, aby mezi sebou projevili víc solidarity.
Ta je podle něj nejúčinnější zbraní proti populistickým politikům.
"Ti, kteří běží rychleji můžou nabídnout pomocnou ruku těm pomalejším. A ti, kterým se jde hůře se můžou snažit dohnat ty, kteří jsou vepředu," vyzval papež.
Země unie podle něj taky musí zůstat otevřené vůči světu a neuzavírat se do sebe. To by podle hlavy katolické církve byla jen "falešná forma bezpečnosti."
Změna je nutná
Členské státy unie poté na samotném jednání zopakovaly, že EU se po plánovaném odchodu Velké Británie musí proměnit.
Svým občanům by měla zajistit větší bezpečnost nebo přispět k hospodářskému růstu a snižování nerovností mezi lidmi.
Lídři proto mimo jiné slíbili další posílení jednotného evropského trhu, na kterém mezi sebou členské země volně obchodují se zbožím i službami a platí na něm volný pohyb pracovních sil.
Jak se má změnit Evropská unie, aby odrazila útok populistů? Sledujte @Hospodarky a @Aktualnecz @za_hranici pic.twitter.com/cZ4wmANVcK
— Ondrej Houska (@OndrejHouska) March 25, 2017
To vše podle politiků přispívá k růstu ekonomiky.
Unie se má do budoucna taky zaměřit na bezpečnost. Boj proti terorismu nebo ochrana vnějších hranic jsou v kompetenci jednotlivých zemí a ne společných bruselských institucí.
Premiéři nebo prezidenti ale v Římě slíbili, že budou víc spolupracovat, například při výměně informací tajných služeb.
Unie by taky měla být schopna v případě potřeby vysílat společné vojenské mise mimo své území, kde by vojáci mohli zasáhnout například proti pašerákům migrantů.
Posílení této obranné spolupráce ale podle summitu rozhodně nenaruší fungování Severoatlantické aliance.
Konkrétněji v budoucnu
Lídři zemí EU tyto priority na summitu v Římě zadali jako obecné úkoly do budoucna.
S konkrétními návrhy by měla v příštích měsících přijít Evropská komise.
Dá se ale čekat, že se objeví spory. Česko například podporuje prohloubení obranné spolupráce, nelíbí se mu ale snahy o posílení sociálních práv, například aby musela každá země mít stanovenou minimální mzdu, i když v rozdílné výši.
Pokud budou rozdílné pohledy na další směřování EU pokračovat, může se do popředí dostat tzv. vícerychlostní Evropa.
Podle ní by státy ochotné k další integraci mohly pokračovat samostatně bez účasti těch, které to odmítají. Taková možnost existuje už teď - ne všechny země EU mají euro, některé nejsou v Schengenu.
Sobotka: nechceme, aby rozdílů přibývalo
Podle premiéra Bohuslava Sobotky není v zájmu Česka, aby těchto rozdílů mezi jednotlivými zeměmi přibývalo.
Češi, Poláci nebo Maďaři se bojí, že příliš velký důraz na vícerychlostní Evropu by z nich mohl udělat druhořadé členy. A narušil by taky jednotný evropský trh, na kterém jsou ekonomicky závislí.
Do deklarace římského summitu proto prosadili, že země, které budou chtít, můžou v integraci postupovat rychleji, ale "musí nechat dveře otevřené těm, které se budou chtít přidat později."
Premiér Sobotka podle diplomatického zdroje Aktuálně.cz na summitu svým kolegům z ostatních států EU řekl, že vícerychlostní integrace musí být až poslední možností poté, co se nepodaří najít shodu všech členských států.
Před novináři Sobotka připustil, že pokud se nepodaří najít shodu v rámci všech zemí EU, tlak na vícerychlostní integraci může sílit.
"Bude na rozhodnutí České republiky, do jaké míry budeme bránit myšlenku společné Evropy do jaké míry, pokud se prosadí prvky posílené spolupráce v některých oblastech, se jich budeme účastnit nebo ne," řekl český premiér.
Myšlenku Evropy o více rychlostech veřejně podpořili Němci, Francouzi nebo země Beneluxu.
Podle diplomatů ale jakékoliv podstatnější diskuse musí počkat až na výsledek letošních prezidentských voleb ve Francii a taky parlamentních voleb v Německu.
