* Expedice prozkoumá průduch v hloubce pěti kilometrů pod hladinou. * Pokusí se navázat na předloňský úspěch v Antarktidě, kde vědci našli bohatý život. * Profesor Ďuriš: Hydrotermální průduchy nemají dlouhou životnost.
Praha - Milovníci podmořských objevů nemusejí zoufat, stále je co odhalovat. Monstra jako z děl Julese Verna nebo sci-fi filmů o zmutovaných krvelačných potvorách to asi nebudou, ale živočichové, které lidské oko ještě nezahlédlo, přece jen existují.
Britští vědci se chystají prozkoumat zatím nejhlouběji umístěný podmořský hydrotermální průduch. Nachází se pět kilometrů pod hladinou Karibského moře nedaleko Kajmanských ostrovů (nejhlubším známým místem vůbec je Mariánský příkop u ostrova Guam, skoro 11 kilometrů pod hladinou).
Očekávají, že mohou učinit podobný objev jako předloni jejich kolegové. Ti u průduchu v Antarktidě dva a půl kilometru pod hladinou nalezli vzácný druh kraba s ochlupenými klepety, známého jako krab Yeti (Kiwa purawuda).
Hydrotermální průduchy se nacházejí u středooceánských hřbetů. Ze zemské kůry jimi proudí magmatem extrémně ohřátá voda obsahující minerály.
"Nepochybujeme o tom, že se nám tady nějaký nový živočišný druh podaří objevit," uvedl jeden ze členů expedice Andrew Thaler.
Průduch v Karibiku je nejhlouběji umístěný, jaký kdy lidé objevili. Na výzkumu spolupracují Univerzita v Southamptonu a Britské oceanografické centrum.
300 stupňů a o kousek dál jen pět
"Přímo v tom proudu, který míří nahoru, je teplota vyšší než 300 stupňů Celsia. Ale už třeba několik metrů vedle průduchu má voda třeba kolem pěti stupňů a tam samozřejmě život může být velmi bohatý," uvedl pro Aktuálně.cz český oceánolog profesor Zdeněk Ďuriš z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
K prozkoumání průduchu a jeho okolí vědci používají speciálně upravený, na dálku ovládaný stroj nazývaný Isis. Je schopen fotografovat a natáčet ve velkých hloubkách.
"Tyto expedice jsou hlavně o tom, zda máte štěstí, že naleznete něco opravdu nového a vzácného. Často se to nepodaří. Já jsem se nedávno vrátil po dvou měsících ze severu Papuy-Nové Guineje a v mělčinách jsme našli zhruba deset nových tvorečků, ale nic, co by byl vyloženě velký objev. Přitom jsme vůbec nespatřili některé živočichy, o kterých jsme předpokládali, že je tam najisto najdeme," říká český oceánolog.
Tým se pokusí dravce z podmořské temné hlubiny "nalákat" rozházenými kusy vepřového masa.
O životě 500 metrů pod hladinou víme málo
"Pokoušejí se něco chytit do této pastičky, to je pochopitelné. Ale je to loterie. Obecně lze říci, že život v hloubce pod pět set metrů je stále velmi málo probádaný, obzvláště v částech oceánu, hodně vzdálených od pevnin," říká Zdeněk Ďuriš.
V roce 2011 se vědcům v Antarktidě podařilo objevit také nový či vzácných druh chobotnic, korýšů-svijonožců a sedmiramenných hvězdic. Vůbec poprvé lidé pozorovali průduchy až v roce 1979 v Tichém oceánu.
"Když hledáte novou faunu v tropickém pralese, obvykle je jasné, že to bude hmyz nebo brouci. Ale v temných vodách oceánu je stále šance narazit na něco úplně nového, odlišného," řekl k tomu další člen expedice Paul Tyler pro list Christian Science Monitor.
V blízkosti zkoumaného průduchu jsou údajně na mořském dně haldy, což jsou zbytky po zaniklých průduších. To by vědcům mohlo pomoci objasnit vznik těchto úkazů.
"Živočichové kolem těchto průduchů jsou zajímaví tím, že kočují, protože jsou k tomu nuceni. Ty průchody nemají dlouhou životnost. Zanikají a jinde se vytvářejí nové. Podmořskými proudy se tak tyto organismy musejí přesouvat tam, kde se nové průduchy vytvoří," říká profesor Ďuriš.
