Varšava (od našeho zpravodaje) - Kvůli incidentu z letošního srpna, při kterém v Afghánistánu zemřelo několik civilistů, skončilo za mřížemi sedm Poláků. Zatímco podle obžaloby porušili haagské konvence, polská média se jejich vinu snaží zmírnit.
Vlivný polský deník Gazeta Wyborcza publikoval článek, ve kterém vojáky hájí. Vyzývá soudce, aby přihlédl k těžkým podmínkám, ve kterých musí tisícovka polských vojáků v Afghánistánu pracovat.
Článek "Byli jsme tehdy s vojáky" napsali reportéři, kteří v době incidentu pobývali na základně Wazi-Kwa. "Nemůžeme uvěřit, že je zabili záměrně," píší redaktoři o střelbě, při které zahynul také čtyřletý chlapec a těhotná dívka.
Deník mimo jiné píše: Děs a stud jsme spatřili v tváři vojáků, vracejících se toho dne z hlídky. Mlčky křičeli - zabili jsme ženy, děti. Nechtěli jsme, odpustí nám někdy? Potom se uzavřeli do sebe. Neopouštěli základnu, někteří z nich se vrátili domů, jiní zůstali. Vrazi dětí - slýchali od kolegů.
Bez sebekontroly
Letos bylo během operací mezinárodních jednotek v Afghánistánu zabito téměř 400 civilistů. Podle spojenců Taliban záměrně útočí z běžných domů, aby vyvolal zmatek. Civilisty také využívají jako živé štíty.
Sedmdesát procent vojáků je během bojové akce v takovém stresu, pokračuje deník, že dělají absolutně nekontrolovatelné věci. Běhají, křičí na sebe, střílejí naslepo. Často také zasáhnou své vlastní vojáky.
Od konce druhé světové války bylo v každém válečném konfliktu, kde bojovali Američané, zabito 10 až 24 procent vojáků vlastními jednotkami. Nejznámějším případem je Pat Tillman, hvězda amerického fotbalu, který po útocích z 11. září 2001 odjel do Afghánistánu, kde zemřel rukou svých kolegů.
Jak to bylo v srpnu
Během osudného 16. srpna Američané požádali polskou hlídku o pomoc.
Jeden z transportérů při cestě na místo, kde se bojovalo, najel na minu a Tálibové jej začali ostřelovat. Vojáci se stáhli do přilehlé osady a zahájili palbu.
Když Tálibové utekli, Poláci našli těla matky, jejích dvou dcer a sestry. Později zemřeli ještě tři lidé.
Novináři po tragédii s polskými střelci mluvili. "Věděli jsme, do čeho jdeme, jen nepište, že je to tady peklo, jinak se moje žena doma zhroutí," řekl jim tehdy jeden z vojáků.
Večer po tragédii pak velící důstojník na základně prohlásil: "Nelze střílet naslepo. Jejich vinou zahynuly děti. Neodpustitelné. To neprojde jen tak."
"Prosíme soudce, aby si před vynesením rozsudku uvědomil, že nic horšího, než ona osudná hlídka, se jim už nemůže stát," končí svůj článek polští redaktoři.
