Madrid - Španělsko prochází sérií tvrdých hospodářských škrtů a nepopulárních vládních opatření. Patří k těm zemím eurozóny, které jsou nejvíce zasaženy zadlužením a rozpočtovým schodkem.
Mnoho lidí se uskrovňuje, a tak vyvolalo značný poprask zveřejnění majetkových poměrů některých politiků na webové stránce parlamentu.
Stalo se to na základě nového zákona, který poslancům ukládá povinnost zveřejnit své příjmy po několika korupčních skandálech, které se prostřednictvím médií dostaly na veřejnost.
Ukázalo se, že politikům současné utahování opasků tolik nepřitíží.
Poslanec Francisco Darmedrail, který byl do roku 2004 poslancem za Lidovou stranu (PP) a má investice ve stavebních firmách, například vlastní po celém Španělsku dvaadvacet domů a bytů.
Senátor José Luis Barreiro je majitelem sedmnácti nemovitostí, včetně hotelu na Kanárských ostrovech.
Socialistka a bývalá ministryně Mercedes Cabrerová vlastní investice v různých společnostech v hodnotě přes šest milionů eur.
O informace byl mezi Španěly takový zájem, že parlamentní stránka pod náporem uživatelů zkolabovala a byla nedostupná, napsal deník El Mundo.
Španělsko čekají parlamentní volby 20. listopadu a podle průzkumů se žádný politik netěší příliš vysoké popularitě.
Nestane-li se ovšem nic neočekávaného, opoziční pravicová Lidová strana (PP) po osmi letech sestaví vládu. Podle průzkumu agentury Metroscopia se chystá lidovce volit 44, 8 procenta Španělů, zatímco vládnoucí socialisty jen třicet procent.
Nicméně jen 22 procent oslovených uvedlo, že má velkou důvěru v šéfa PP a pravděpodobného příštího španělského premiéra Mariana Rajoye.
Současný premiér José María Zapatero už ve volbách na další premiérský mandát neaspiruje, socialisty vede do voleb současný ministr vnitra Alfredo Perez Rubalcaba. Tomu podle průzkumu důvěřuje jen 19 procent Španělů.
Nástup Zapatera a osm let vlády socialistů provázely v roce 2004 dramatické okolnosti. Podle průzkumů měla volby vyhrát Lidová strana, ale několik dní před hlasováním explodovaly bomby v příměstských vlacích na madridském nádraží Atoja.
Útok, který si vyžádal životy 192 lidí, spáchali radikální islamisté z Maroka a Tuniska, kteří chtěli Španělsko přimět ke stažení vojáků z Iráku.
Přesně to měli socialisté v plánu, zatímco lidovci nikoliv. Útok poměr sil ve volbách zvrátil na stranu socialistů. I kvůli tomu, že tehdejší premiér a předseda PP José María Aznar trval na tom, že za útokem jsou baskičtí separatisté, zatímco vše ukazovalo na islamisty.
Někteří Španělé Aznara obvinili, že záměrně lhal, aby si udržel šance na vítězství. Poté odstoupil, ale ani bez něj Lidová strana další volby v roce 2008 nevyhrála. Šanci má až teď.
