Teherán - Osmačtyřiceti milionům Íránců se po letech naskytla možnost vyjádřit se k situaci v zemi.
Poprvé od roku 2009, kdy byl znovu zvolen prezident Mahmúd Ahmadínežád, totiž v pátek vyrazí k volebním urnám a rozhodnou o budoucím složení madžlisu - 290členného íránského parlamentu.
Ačkoliv autokratický Írán jistě nečekají demokratické volby, jejich výsledek bude důležitý.
Zjednodušeně lze politické soupeření popsat následovně: konzervativci bojují proti neokonzervativcům. Ti první jsou stoupenci nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, druhý tábor představuje sympatizanty prezidenta Ahmadínežáda.
"Diskvalifikují opozici, sami vyplňují lístky, pak pořádají zátahy a zatýkají. Chtějí vyvolat paniku. Chtějí zopakovat to samé, co jsme zažili při volbách v roce 2009," opřel se už dřív do vedení islámské republiky přední opoziční politik Mehdí Karrúbí z Hnutí zelené cesty. Před třemi lety vedla vlna demonstrací k násilí a střetům s bezpečnostními silami a pro protesty se vžil název Zelená revoluce.
Karrúbí skončil - stejně jako ostatní proreformní aktivisté - v domácím vězení, a nemá tudíž šanci do voleb jakkoliv mluvit.
Volte, nebo čekejte válku s USA
Nálada je v předvolebním Íránu spíš odmítavá. Analytici odhadují, že účast bude patnáctiprocentní. Režim to ví, a proto spustil obrovskou mediální kampaň. Ta nedovoluje diskusi, ale snaží se přimět voliče, aby přišli.
Chameneí dokonce spojuje volební účast s případným útokem "arogantní fronty" - tedy USA a Izraele - na Írán. Pokud podle něj lidé volit budou, mezinárodní intervence bude zažehnána. Šedesátiprocentní účast by byla podle něj ideální.
"Íránský národ tak ještě silněji udeří do obličeje Arogance (...) a oni pochopí, že při konfrontaci s námi se na nic nezmůžou," citovala jej agentura IRNA.
Kdokoliv s ním nesouhlasí, má smůlu. 46 předních novinářů je za mřížemi. Tajné služby ještě víc zesílily zátahy proti blogerům. Neziskové organizace jsou postavené mimo zákon. Jak uvádí mezinárodní Výbor na ochranu novinářů (CPJ), miliony lidí jsou v těchto dnech bez internetu.
"Vládní represe před volbami sílí. Znovu se potvrzuje, že jí na lidských právech vůbec nezáleží," stojí ve zprávě CPJ.
Krvavý rok
Ani státní propaganda nedokáže zlomit rozčarování Íránců ze současných poměrů. Ekonomická situace se po zavedení mezinárodních sankcí znatelně zhoršila. Ahmadínežádova administrativa je ochromena korupcí obrovských rozměrů a hlavně nekompetentností.
Chameneího tábor na to upozorňuje. Příznivci prezidenta kontrují zase tím, že lidi kolem duchovního vůdce jsou "banda bláznů".
Páteční volby jsou předehrou k hlasování o budoucím prezidentovi Íránu. Plánované jsou na léto příštího roku, pokud ovšem mocenská přetahovaná v rámci konzervativních elit nepřeroste v otevřený boj.
"Pokud výsledky nebudou v souladu s našimi hodnotami, rok 2012 bude velmi nebezpečný a dokonce krvavý," zhodnotil povolební vyhlídky Salar Abnoš, vojenský velitel v provincii Kazvín.
