Tripolis, Abú Zabí - Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí se snažil prostřednictvím Řecka jednat s mezinárodním společenstvím o uvolnění 20 miliard dolarů ze svých fondů zmrazených v zahraničních bankách.
Plukovník podle listu The Independent nabízel, že je rovným dílem použije na humanitární pomoc pro obě strany libyjského konfliktu. Navíc si chtěl tímto krokem otevřít cestu k mírovým rozhovorům s povstalci.
V Tripolisu o tom jednal nejmenovaný bývalý diplomat, jenž má těsné vazby na řeckého premiéra Georga Papandrea, s představiteli Kaddáfího režimu včetně libyjského premiéra Alího al-Mahmudího.
Závěrečné memorandum však nebylo podle diplomatických zdrojů podepsáno kvůli nesouhlasu Francie. Paříž varovala Athény, že jakákoli podobná dohoda by dodala plukovníku Kaddáfímu legitimitu a podkopala záměr Západu udržet ho v mezinárodní izolaci.
Francie údajně nemusela vyvíjet na Řecko nijak mimořádný tlak, aby dosáhla svého, protože Řekové jsou si plně vědomi svého obrovské finanční závislosti na půjčkách z Evropské unie.
"Jsou to libyjské peníze"
Libyjští představitelé si stěžují, že navrhovaná transakce nebyla schválena především kvůli osobním antipatiím mezi francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a katarským emírem na jedné straně a plukovníkem Kaddáfím na straně druhé.
"V Tripolisu jen málokdo pochybuje, že Muammar Kaddáfí musí jít. Jestli půjde ze země nebo někam do pouště, je ale věc, která se může rozhodnout později," citoval The Independent jistého libyjského činitele.
"My ale pevně věříme, že tohle mohlo zahájit dialog. Jsou to libyjské peníze a my jsme navrhovali, že budou použity ku prospěchu Libyjců v obou částech tak nešťastně rozdělené země," dodal tento Libyjec.
OSN odhaduje, že za čtyři měsíce bojů v Libyi zahynulo 10 až 15 tisíc lidí.
O jednáních mezi Libyí a Řeckem věděly údajně i Spojené státy. Tam však sílí snaha, aby Kaddáfího fondy zmrazené v amerických bankách byly poskytnuty libyjským rebelům na nákup léků a základních potravin.
Jen jedna miliarda
Povstalci skutečně potřebují nutně finanční pomoc a žádali od tzv. Libyjské kontaktní skupiny, jejímiž členy jsou západní i arabské země, pro své potřeby sumu ve výši nejméně tří miliard dolarů.
Skupina se však na svém čtvrtečním jednání v Abú Zabí zavázala jen k poskytnutí cca 1,2 miliardy dolarů. Itálie dá rebelům 586 milionů dolarů, Francie slíbila 425 milionů, Kuvajt 180.
V případě italské a francouzské pomoci se však jedná v zásadě o uvolnění části libyjských fondů zmrazených v zahraničních bankách.
Rebelové si ale kromě nedostatku financí stěžují i na NATO. Aliance podle nich musí změnit svou taktiku, protože nemá jasný cíl a situace na bojišti se dostala do patu.
Kontraadmirál Phillipe Coindreau, velící francouzským leteckým operacím nad Libyí, však říká, že nasazení helikoptér urychlí proces rozpadu Kaddáfího sil.
Aliance dál pokračuje v leteckých útocích na Tripolis, kterými chce libyjského vůdce a lidi z jeho nejbližšího okolí dostat pod co největší tlak.
