Osmadvacetiletá Goo Hara a pětadvacetiletá Sulli byly zpěvačky ze skupin produkujících tzv. korejský pop, jinak zvaný také K-pop. Obě měly své fanoušky a zároveň odpůrce, kteří na sociálních sítích zveřejňovali urážlivé komentáře. Obě ženy kvůli depresím spáchaly v rozmezí šesti týdnů sebevraždu.
Nejprve se zabila Sulli, kterou její odpůrci kritizovali za to, že se označila za feministku, nenosila podprsenku a oslovovala starší kolegy křestním jménem. Takové počínání je ale v korejské společnosti výrazem neúcty k mužům.
"Jihokorejská společnost se stále drží pravidla, že muži musí být respektováni a ženy si respekt nezaslouží, nebo alespoň ne mnoho respektu. Média jsou toho plná, není tedy divu, že veřejnost k těmto ženám necítí žádnou empatii," uvedl neurolog Ryu Sang-ho pro britský deník The Guardian.
I still can’t believe this. Sincere thoughts and prayer. Sulli and Goo Hara, rest well. 🤍
— Saranghaeyo Oppa (@SaranghaeyOppaa) November 24, 2019
-
To those in need of help, please contact via 24-hour toll-free suicide prevention hotline. You can call (02)804-4673; 0917-5584673 pic.twitter.com/O6x1rq62VS
Podobné rozhořčení vzbudila i Goo Hara, která veřejnost popudila tím, že otevřeně mluvila o svých vztazích s muži a šla k soudu poté, co jí bývalý přítel vyhrožoval zveřejněním nahrávky z jejich intimního života. "Téma sexu je tu oproti západním zemím tabu. Hlavně po mladých ženských celebritách je vyžadován vysoký morální standard, protože Jižní Korea je patriarchální společností," vysvětluje psychiatr Tae-sung Yeum.
Poslední smrt korejské celebrity přišla tento týden, kdy zemřel 27letý herec a zpěvák Cha In Ha. Zda šlo o sebevraždu, zatím policie neoznámila.
Vše obětují pro slávu
Problém podle odborníků nepředstavuje pouze kyberšikana, ale také fungování korejského zábavního průmyslu. Ten i díky ohlasu v zahraničí vynesl korejské ekonomice v posledních dvou desetiletích až pět miliard dolarů (přes 115 miliard korun), píší indické noviny Economic Times.
Aby lidé uspěli, často v mladém věku nastupují do tréninkových škol, kde roky cvičí zpěv a tanec. Hned u vstupu ale přijdou o své mobilní telefony, a tak nemohou udržovat kontakt s rodinou či přáteli. Lektoři určují, co mohou jíst, a především dívky mají zakázáno udržovat intimní vztah, vyjmenovává hongkongský deník South China Morning Post.
"Řada z těch, mezi kterými byly i Goo Hara a Sulli, začnou trénovat ještě jako teenagerky. Každý den po dobu několika let cvičí své hudební schopnosti, jsou zbaveny možnosti přemýšlet nad svými životy, vybrat si, co mají rády, a nemohou se stýkat s přáteli. Jsou vychovávány k tomu, aby byly 'elitními' umělkyněmi, které potlačí samy sebe," vysvětluje bývalý komik a psycholog Kwon Young-chan, který už čtyři roky provozuje centrum pro prevenci sebevražd.
Stigma psychických nemocí
Právě počet sebevražd i mezi běžnými Korejci v posledních letech roste. Podle The Guardian tu jde o nejčastější příčinu úmrtí u lidí do 40 let.
Jedním z hlavních důvodů je stigma, které deprese a myšlenky na sebevraždu v Jižní Koreji provází. "Vina leží na jihokorejské společnosti jako na celku. Mnoho lidí s psychickými problémy se stále zdráhá brát léky, aby nebyli vnímáni jako slabí," vysvětluje neurolog Ryu.
Psychiatr Park Jong-suk dodává, že chybí i větší prevence. "Pokud mentálně slabý pacient ukáže jakékoliv náznaky pokusu o sebevraždu, hospitalizace je jediným řešením. V mnoha zemích mají takoví pacienti povinnost zůstat několik dní v nemocnici. To ale není případ Korey," uvedl pro hongkongský deník.
11 years in a row, South Korea is No. 1 in #suicide rate among OECD countries http://t.co/yaTnbZegpj pic.twitter.com/jyV8ahxGU7
— The Korea Times (@koreatimes) August 31, 2015
V souvislosti se sebevraždami veřejně známých osob se odborníci navíc obávají také o životy dalších lidí s psychickými problémy. Podle dat Korejské asociace pro prevenci sebevražd z roku 2013 vychází na jednu sebevraždu celebrity dalších šest set napodobitelů.
Sulliin zákon
Smrt tří mladých hvězd vzbudila také diskuze mezi politiky. Parlament by měl v prosinci projednat zákon, který by předcházel kyberšikaně a zároveň by ochránil ty, na které je mířena. Například v loňském roce korejská policie obdržela 150 tisíc obvinění kvůli kyberšikaně.
Zákon dostal předběžný název Sulliin zákon - podle zpěvačky, která krátce před svou smrtí o kyberšikaně a depresích promluvila v televizním pořadu.
Zatím není kompletní a objevují se nejrůznější návrhy, které by mohl obsahovat. Například přísnější postihy pro útočníky nebo dokonce povinnost poskytnout své identifikační číslo před uveřejněním komentáře. Podle jiného návrhu by uživatelé měli možnost požádat provozovatele sociální sítě o smazání urážlivého obsahu.
"Mladé hvězdy jsou proti on-line útokům bezbranné. Je na čase, aby je zákon a společnost ochránili," uvedla podle listu South China Morning Post poslankyně Park Sun-sook, která se problematikou zabývá už dvacet let.
S problémem kyberšikany se Jižní Korea potýká delší dobu. První zákon, který měl útokům zabránit, představila vláda v roce 2007. Ten uživatelům sociálních sítí přikazoval registrovat se pouze pod svým skutečným jménem a sociálním číslem. Podle jihokorejského deníku Korea Times ale zákon neměl velký dopad, pouze vzrostly útoky na servery, které informace shromažďovaly. O pár let později byl zákon prohlášen za neústavní.
