Harare - Počet úmrtí epidemie cholery v Zimbabwe přesáhl 2700, oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Během týdne počet obětí vzrostl zhruba o pětinu.
Celkově už se onemocněním podle WHO nakazilo skoro 50 tisíc obyvatel této jihoafrické země.
Podle britské stanice BBC někteří humanitární pracovníci v oblasti varují, že kvůli probíhajícímu období dešťů může dojít k dalšímu nárůstu případů. Onemocnění se přenáší především kontaminovanou vodou.
V Zimbabwe pokračuje hluboká politická a ekonomická krize, opozice se však s prezidentem ještě stále nedohodla na složení nové vlády, která by měla vzniknout na základě předchozí dohody o dělbě moci a jejíž existencí zahraniční dárci podmiňují uvolnění fondů na zahájení okamžité rekonstrukce zdevastované země.
Kolaps zdravotnictví
Případy cholery lékaři zaznamenali ve všech deseti provinciích Zimbabwe, oznámila WHO. Humanitární organizace World Vision ve svém prohlášení uvedla, že za šířením cholery stojí výrazné zhoršení stavu zimbabwského zdravotnictví, nedostatečné zásobování vodou i nakládání s odpadem a nefunkční kanalizace na mnoha místech.
Nemoc se nově šíří i v zemědělských oblastech. K šíření přispívá nástup období dešťů i přesun obyvatelstva z cholerou nejvíce postižených městských oblastí na venkov, uvedla World Vision. Onemocnění se rovněž začalo šířit do okolních zemí.
"Hrozba cholery neustupuje," cituje agentura Reuters Wilfreda Sikukulu z organizace World Vision, podle kterého i přes úsilí nevládních organizací v oblasti epidemie stále není pod kontrolou.
HRW: Na vině je Mugabeho vláda
Oznámení o nárůstu počtu obětí cholery přichází v době, kdy lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) ve své čerstvé zprávě kritizuje vládu prezidenta Roberta Mugabeho za liknavý přístup k řešení epidemie. Podle HRW věděli o hrozbě epidemie cholery představitelé Zimbabwe již před více než rokem, kdy se objevily první případy.
HRW rovněž upozorňuje, že řada lidí nemá přístup ani k základní zdravotní péči, protože mnoho nemocnic bylo v posledních měsících uzavřeno nebo v nich byl omezen provoz. Zbývající nemocnice jsou nedostatečně vybavené, chybí léky i kvalifikovaný personál.
V zemi je navíc vysoký počet nakažených virem HIV, kteří nyní nemají přístup k lékařské péči a medikamentům.
"Vláda Zimbabwe je odpovědná za humanitární krizi a za selhání při ochraně Zimbabwanů před jejími důsledky," prohlásila ředitelka africké kanceláře HRW Georgette Gagnonová.
Jednání o nové vládě stále neúspěšná
V zemi mezitím pokračuje hluboká politická a ekonomická krize.
Za současné ekonomické problémy viní prezident Robert Mugabe - kvůli uvaleným sankcím - západní vlády. Opozice naopak tvrdí, že zemi do krize přivedla Mugabeho vláda.
Na protest proti Mugabemu zahájilo ve středu několik zimbabwských a jihoafrických aktivistů hladovku. Je mezi nimi například anglikánský arcibiskup z Kapského Města a nositel Nobelovy ceny míru Desmond Tutu.
Na počátku tohoto týdne se po delší odmlce setkal Mugabe se svým rivalem a vůdcem opozičního Hnutí za demokratickou změnu (MDC) Morganem Tsvangiraiem. Opět však nedošlo ke shodě na realizaci dohody o rozdělení moci, kterou vládní strana s opozicí uzavřely v září a na jejímž základě by se Tsvangirai měl stát premiérem, zatímco Mugabe setrvá na postu hlavy státu. Přetrvávají totiž spory o to, kdo bude ovládat některé klíčové posty ve vládě.
Jihoafrická republika oznámila, že příští týden ve snaze najít shodu mezi dosavadní opozicí a vládou uspořádá regionální summit Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), jemuž nyní předseadá .
Opoziční vůdce Tsvangirai v minulém roce zvítězil v prvním kole prezidentských voleb, stáhl však svou kandidaturu z červnového druhého kola volby kvůli údajným násilnostem páchaným na přívržencích opozice. Představitelé MDC tvrdí, že tato kampaň byla řízena shora.
