Atény - Konec krize v Řecku je v nedohlednu, a vláda premiéra Lucase Papadimose proto nevylučuje další škrty a úsporná opatření.
Jelikož ministerstvo financí v boji s daňovými úniky nezaznamenalo v uplynulých měsících žádný výraznější úspěch a privatizace státních a polostátních podniků nepřinesla očekávaný efekt, má vládní kabinet už jen dvě možnosti, jak pomoci státní kase.
Bude muset znovu zvednout daně, nebo přistoupit k dalšímu krácení platů státních zaměstnanců. Papadimos se rozhodl pro to druhé a vyzval odbory, aby vládní návrh na snížení mezd akceptovaly.
"Pokud chceme pokračovat v účasti na projektu společné evropské měny a zabránit masivnímu snížení reálných příjmů, které by s sebou přinesl návrat k drachmě, musíme přijmout krátkodobé snížení platů," řekl premiér po jednání s odborářskými bossy a zástupci zaměstnavatelských svazů.
Vládní mluvčí Pantelis Kapsis již v úterý Řeky varoval, že by země mohla eurozónu opustit a vyhlásit bankrot. Proti takovému kroku jsou ovšem podle průzkumů dvě třetiny respondentů.
Dluhopisy za 14 miliard
Řecko musí do 20. března splatit dluhopisy za 14 miliard eur a potřebnou sumu tak rychle nesežene. Jedinou šanci skýtá další půjčka od Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky. Její podmínkou jsou ovšem nová úsporná opatření.
"Nemůžeme očekávat, že Evropská unie a další mezinárodní organizace budou pokračovat ve finanční podpoře země, která nepřijme realitu takovou, jaká je, a nevyřeší si své problémy," tvrdí Papadimos.
Řadoví řečtí občané už ale nejsou na další oběti připraveni, platy ve státní sféře, v níž je zaměstnána čtvrtina práceschopného obyvatelstva, šly za poslední rok dolů o desetinu.
Předseda největší odborové organizace v soukromém sektoru GSEE Jannis Panagopoulos odpověděl při středečním jednání tripartity na premiérovy výzvy s tím, že snížení minimální mzdy a krácení třináctých platů u členů jeho svazu vůbec nepřipadá v úvahu.
Po sérii vládních škrtů žije totiž pod hranicí chudoby již pětina Řeků. V jedenáctimilionovém Řecku se to týká 2,2 milionu lidí.
Hranici chudoby představuje pro čtyřčlennou rodinu roční příjem ve výši 15 tisíc eur. Podle statistického úřadu ELSTAT má navíc 27 procent řeckých chudých problém zajistit si nezbytné každodenní minimum potravy.
Přízrak voleb
Papadimos chce případné další reformy a škrty prosadit ještě před předčasnými parlamentními volbami. Ty byly původně naplánovány na půlku února, premiér, který se funkce ujal 11. listopadu, ale trvá na tom, aby byly posunuty na duben.
Ministr financí Evangelos Vénizelos, hlavní architekt úsporných opatření posledních dvou vlád, dokonce hovoří o době po pravoslavných Velikonocích, a tedy posledním dubnovém týdnu. Šéf pravicové Nové demokracie Antonis Samaras naopak upřednostňuje březnový termín.
Na výzvy k utahování opasků ovšem prostí Řekové příliš neslyší. A to z toho důvodu, že jak Vénizelos, tak Samaras jsou milionáři s královským platem, který jim zajišťují v prvé řadě především řadoví daňoví poplatníci.
Platy nepřiměřené realitě současného Řecka ostatně pobírají i poslanci parlamentu, kteří jako na běžícím pásu vládní škrty schvalují. Základní plat řeckého poslance činí šest tisíc eur měsíčně. Další dva tisíce eur činí poslanecké náhrady.
Ačkoliv v průzkumech popularity politických stran zatím vede Nová demokracie před socialisty z hnutí PASOK, je výsledek voleb velmi nejistý. Velký příliv voličských hlasů může zaznamenat jak radikální levice včetně komunistů, tak i krajně pravicové ortodoxní uskupení LAOS.
