Putis (Peru) - Podle peruánské vládní komise si vyžádal konflikt mezi vládou a levicovými guerillami v osmdesátých a devadesátých letech téměř 70 tisíc mrtvých, většinou civilistů.
Třetinu z nich měly na svědomí peruánské bezpečnostní složky, takřka všichni, kteří se podíleli na masakrech, však vyvázli bez trestu. To by se nyní mohlo změnit.
Peruánští forenzní experti začali za přítomnosti prokurátora s výkopy v předpokládaném největším masovém hrobě, který se v zemi z období občanské války nachází.
Podle příbuzných obětí mají být v osadě Putis v horské provincii Ayacucho pohřbeny ostatky 123 venkovanů, které zde armáda zmasakrovala v prosinci 1984.
Zatím se podařilo najít pozůstatky 25 obětí, mezi kterými jsou ženy i děti.
Vykopali si vlastní hrob
"Vyšetřování se zakládá na předchozí práci, který učinila vládní Komise pro pravdu a smíření," prozradil agentuře AP jeden z ředitelů organizace, která zajišťuje právní podporu příbuzným obětí.
"Společně s prokuraturou a s peruánskými forenzními experty začalo vyšetřování... které vydá ostatky více než 100 lidí, kteří byli pravděpodobně na tomto místě zavražděni," dodal Germán Vargas.
Vesnice Putis byla armádou v průběhu konfliktu označena za bezpečnou zónu, kam se mohou uchýlit venkované sužovaní terorem maoistické Světlé stezky.
Protože však mnoho z nich vojáci z podpory levicových gueril podezřívali, nechali je podle svědectví jejich příbuzných nejdříve vykopat si vlastní hrob a pak je postříleli. Oběti se údajně domnívaly, že budují nádrž pro pěstování pstruhů.
Dokončení vykopávek ve vesnici plánují úřady na první týden v červnu.
Konflikt pokračuje. S nižší intenzitou
Dvěma největším peruánským guerillám: Světlé stezce a Revolučnímu hnutí Tupac Amaru (MRTA) armáda zasadila rozhodující údery v devadesátých letech.
Především Světlá stezka však i poté zůstala ve středním Peru aktivní. Nyní se však soustřeďuje zejména na obchod s drogami.
