Paříž - Bývalý francouzský prezident Jacques Chirac a jeho někdejší premiér Dominique de Villepin hodlají žalovat právníka Roberta Bourgiho za pomluvu a nactiutrhání. Obvinil je totiž veřejně z toho, že od afrických vládců brali milionové úplatky.
Bourgi v pondělí rozbouřil Francii tvrzením, že Chirac a de Villepin dostali od prezidentů několika někdejších francouzských kolonií přinejmenším 20 milionů dolarů, které následně zatajili.
Podle Bourgiho slov někdy přiváželi peníze určené především na jejich volební kampaně v napěchovaných kufřících, jindy zase schované v afrických bubnech.
Bourgi později rozšířil toto obvinění i na bývalého šéfa krajně pravicové francouzské Národní fronty Jeana-Marieho Le Pena. Také ten hodlá Bourgiho zažalovat za pomluvu.
"Je to děsivý člověk," řekl Le Pen listu Le Monde. "Tenhle šíitský Arab jedná na povel Sarkozyho. Měl by se raději starat o to, co se děje v Bejrútu, než zkoušet vydávat certifikáty o poctivosti," dodal s narážkou na Bourgiho původ.
Právník Bourgi se narodil libanonským rodičům v Dakaru, hlavním městě Senegalu.
Soudní bitvy
Bourgi tvrdí, že tajné dary od několika afrických prezidentů, z nichž dva - Abdoulaye Wade ze Senegalu a Blaise Compaore z Burkiny Faso - jsou stále v úřadu, se vždy zvyšovaly před volbami.
Chirac byl prezidentem v letech 1995 až 2007. Kariérní diplomat de Villepin mu sloužil jako premiér od roku 2005 do roku 2007, kdy se stal francouzským prezidentem Nicolas Sarkozy.
Téměř všichni politici zmiňovaní v této kauze čelí už nejrůznějším žalobám za očerňování, falešná obvinění a zpronevěry nebo daňové úniky v jiných aférách.
Chirac stojí před soudem za podezření z finančních zpronevěr v době, kdy byl starostou města Paříže.
De Villepin čelí obvinění, že se pokusil zdiskreditovat Sarkozyho před prezidentskými volbami v roce 2007 zveřejněním podvrženého seznamu 200 činitelů, podezřelých z braní úplatků za prodej vojenských fregat Tchaj-wanu a z vlastnění tajných kont, na němž figurovala i nynější hlava státu Sarkozy.
Spekuluje se přitom, že Bourgi jedná právě podle pokynů současného prezidenta. Sarkozy bude za sedm měsíců usilovat o znovuzvolení a potřebuje prý v očích voličů očernit de Villepina, jednoho ze svých soupeřů a politických nepřátel.
"Buňka Afrika"
Velmi těsné vztahy mezi Francouzskou republikou a jejími bývalými africkými koloniemi se datují již do roku 1960, kdy tehdejší prezident Charles de Gaulle vytvořil takzvanou "buňku Afrika", tajné pracoviště, jež mělo udržovat francouzský vliv na černém kontinentu.
Podle Bourgiho všichni francouzští prezidenti, de Gaullem počínaje a Chiracem konče, dostávali peníze od afrických vládců a měli s nimi velmi úzké vztahy.
Příkladem může být Valerie Giscard d'Estaing, který prohrál v roce 1981 boj o znovuzvolení kvůli svým kontaktům s Jeanem-Bedelem Bocassou, diktátorským prezidentem Středoafrické republiky. Bocassa byl mimo jiné obviněn z lidojedství a Giscard d'Estaing se zkompromitoval, když od něj přijal darem diamanty.
Prezident Nicolas Sarkozy ve své prezidentské kampani v roce 2006 prohlašoval, že "buňku Afrika" zruší.
Navenek to pak skutečně udělal, ale jeho odpůrci tvrdí, že praxe přijímání darů od afrických vládců pokračuje i za něj. Šestašedesátiletý Bourgi, kterému francouzský tisk říká někdy posměšně "poslední pilíř Francouzské Afriky", byl do roku 2005 Chiracovým poradcem pro tento kontinent, pak přešel na stranu Sarkozyho.
Současný francouzský ministr zahraničí Alain Juppé však Bourgiho odsunul na druhou kolej a ten se podle některých pozorovatelů mstí tím, že poskytuje tisku výbušné informace.
