Haag – Příjmy zločinců z pašování lidí se rychle blíží příjmům z obchodování s drogami, říká Robert Črepinko, slovinský vedoucí Evropského centra zabývajícího se pašováním migrantů, které je součástí Europolu, tedy Evropského policejního úřadu při Evropské unii.
Podle Črepinka je za tím rostoucí poptávka po jejich službách v posledních třech letech, kdy Evropu zaplavila vlna uprchlíků. "Je to obchod s lidským neštěstím. Europol odhaduje, že loni, jen pokud jde o pašování migrantů do Evropy, inkasovali zločinci mezi pěti až šesti miliardami eur (jde asi o 135 až 162 miliard korun – pozn.red.)," řekl Črepinko.
"Máte tu malé kriminálníky, jako jsou taxikáři a řidiči, kteří si chtějí rychle vydělat pár eur nebo dolarů převezením migrantů z bodu A do bodu B. Na druhé straně jsou tu obrovské kriminální sítě, které jsou schopné zařídit nejen dopravu, ale taky ubytování a dodat padělané dokumenty. Ty převádějí osoby do celé Evropy a nabízejí plný servis." Objednat si jde cestu ze země, odkud lidé prchají, až přímo do konkrétního evropského města," dodává Črepinko.
Podle letošní zprávy Europolu pohlcují větší převaděčské gangy menší skupiny, neustále rostou a rozšiřují nabídku svých služeb. "Nechci to srovnávat s nabídkou cestovních kanceláří, protože by to poškodilo cestovní kanceláře. Ale pokud o tom chcete takto uvažovat, nabízí jako tyto kanceláře služby all inclusive," říká slovinský policista.
Ceny se podle Črepinka různí, záleží na tom, co si uprchlík objedná a odkud a kam cestuje. "V průměru loni podle Europolu platili běženci pašerákům lidí 5 až 6 tisíc eur za osobu a tato cena se v posledních letech téměř nemění," tvrdí Črepinko. Lidé prchají z nebezpečných oblastí, jako je Sýrie nebo Libye, ale taky třeba z některých afrických zemí, aby sobě a svým dětem zajistili bezpečí a lepší život.
Momentálně přichází do Evropské unie vysoký počet lidí z Afriky, zejména z Libye, odkud se vydávají na cestu přes moře v člunech, směřujících hlavně do Itálie. "Letos tam směřuje skoro stejně lidí jako loni, ale na moři jich už letos zahynulo víc," uvádí Črepinko. Zemřelo podle něj víc než tři tisíce lidí. "Některé lidi přivážejí kriminální organizace ze střední Afriky do Libye, tam je posadí na lodě a posílají je na velmi nebezpečnou cestu," dodává.
Pašeráci podle něj teď používají hlavně nafukovací čluny namísto pevných lodí, obvyklých dříve. Našli cestu, jak si opatřovat nové lodě a tak jich mají pořád dost. Vzhledem k situaci v Libyi, kde spolu válčí několik ozbrojených frakcí, je těžké zjistit, odkud se nové čluny berou, tvrdí Črepinko.
Reklama koluje na sociálních sítí
Europol jako koordinační orgán zajišťující spolupráci evropských bezpečnostních složek sleduje taky "reklamy", kterými pašeráci inzerují své služby. Někdy jde o ústní předání, kdy běžence informují o tom, jak se dostali do Evropy jejich příbuzní nebo známí, kteří už jsou v EU. Jindy lidé, kteří jsou na cestě před nimi, informují o možnostech ty, kteří jsou dál na cestě.
Stále častěji lidé na útěku využívají taky sociální sítě, stejně jako pašeráci k domluvě mezi sebou, uvádí Črepinko. "Máme několik případů, kdy jsme informovali členské země, že probíhají kriminální aktivity, a ty pak zakročily. Například letos v létě jsme zachytili na sociálních médiích výměnu informací o tom, že turečtí pachatelé organizují cestu migrantů a že loď přijede do slovinského přístavu. Byla to sice malá loď, ale tehdy to byl úplně nový způsob, jakým předtím pachatelé neoperovali. A loď byla zadržena slovinskými úřady," vysvětluje Črepinko.
Podle něj je důležitá právě tato výměna informací, protože pašeráci velmi rychle mění způsob práce i jednotlivé trasy. Když byly například letos uzavřené makedonské hranice, kriminální gangy pašující lidi se přeorientovaly na cesty přes Bulharsko či Albánii.
"Nevěřím moc tomu, že příliv migrantů do Evropy v brzké budoucnosti ustane," říká Črepinko. "Lidé jsou na útěku už od úsvitu věků a hledají bezpečnější a lepší místa pro život. Velmi blízko území Evropské unie jsou miliony lidí, kteří museli opustit své domovy například z bezpečnostních důvodů. Teď je spíš otázkou, jak se s migrací vyrovnají jednotlivé vlády a jednotlivé země," uzavírá šéf centra Europolu pro pašování migrantů Robert Črepinko.
