Nechali zemřít 71 běženců v chladírenské dodávce. Maďarský soud pašeráky potrestal 25 lety vězení

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 6. 2018 17:32
Ve voze zemřeli převážně Syřané, Iráčané a Afghánci, mezi nimi bylo osm žen a čtyři děti.
Záběry ze soudu s pašeráky, kteří nechali zemřít 71 běženců | Video: Reuters

Kecskemét (Maďarsko) - Soud v maďarském Kecskemétu potrestal 25 lety vězení čtyři hlavní obžalované v procesu týkajícím se udušení 71 migrantů v chladírenském voze před třemi roky.

Prokuratura pro tyto čtyři hlavní viníky tragédie žádala doživotní odnětí svobody. Dalších deset souzených v této kauze dostalo tresty vězení v délce od tří do 12 let. Prokuratura i obhajoba se proti rozsudku odvolaly.

Mrtvé objevila rakouská policie 27. srpna 2015 v opuštěném uzavřeném chladírenském autě u dálnice nedaleko hranic s Maďarskem. Ve voze se nacházeli migranti, převážně Syřané, Iráčané a Afghánci, a bylo mezi nimi osm žen a čtyři děti. Protože zemřeli ještě před přejetím hranic, převzalo vyšetřování včetně soudního řízení Maďarsko.

Hlavou pašeráckého gangu byl tehdy třicetiletý Afghánec, jenž v Maďarsku získal status mezinárodně chráněné osoby, o který později přišel. Ostatní členové kriminální skupiny jsou bulharští občané.

K hlavním obžalovaným v procesu, který začal před rokem 21. června, patřil šéf organizace a jeho zástupce, řidič chladírenského vozu a řidič doprovodného auta. Tři osoby z celé skupiny obžalovaných jsou na útěku, a byly proto odsouzeny v nepřítomnosti.

Zástupce prokuratury vzápětí po vynesení verdiktu oznámil, že se obžaloba odvolá proti části rozhodnutí, která se týká čtveřice hlavních viníků kruté smrti migrantů. Trvá přitom na doživotním trestu vězení.

Předseda soudního senátu János Jádi odmítnutí tohoto jejich návrhu uvedeného v obžalobě v odůvodnění rozsudku vysvětlil tím, že pachatelé zjevně nezamýšleli migranty zabít. Dopustili se podle něj "vědomého opomenutí", přičemž motivem byla směs "ziskuchtivosti, strachu z odhalení a jednání v afektu".

Úmysl odvolat se dali najevo i obhájci těchto odsouzených. Především žádají o překvalifikování trestného činu na méně závažnější zabití a v souvislosti s tím míní navrhnout méně přísné tresty.

Podle obžaloby skupina od února do srpna 2015 přepravila od maďarsko-srbských hranic do západní Evropy kolem 1200 lidí a vydělala na tom statisíce eur (miliony korun). V 31 případech byly podmínky transportů stejně nebezpečné jako v případě, který skončil tragicky.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzské jaderné elektrárny mohou zůstat v provozu o deset let déle, pokud provedou nezbytnou údržbu

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Ve čtvrtek o tom rozhodl francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Novela volebního zákona zachová 14 krajů i dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vedení obou komor řekli jejich předsedové Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Sněmovna by podle jejího předsedy Vondráčka mohla volební novelu schválit během měsíce. Mimořádná schůze k lidovecké volební novele, o kterou požádala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), bude podle Vondráčka zřejmě příští čtvrtek. Na další mimořádné schůzi bude projednána i vládní volební novela, o kterou vládní poslanci teprve požádají.

Na tom, jaké budou vstupní limity pro vstup koalic do Sněmovny, zatím podle Vystrčila dohoda není. Ve hře je například to, že by dvoučlenné koalice potřebovaly získat alespoň sedm procent voličských hlasů a vícečlenné devět procent. Bez zavedení těchto limitů by koalice musely získat k zisku poslaneckých mandátů pět procent hlasů stejně jako jednotlivé strany a hnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy