Řím/Manila - Přesně před měsícem zmizel na jihu Filipín italský misionář Giancarlo Bossi.
Přestože stále není jasné, kdo za jeho únosem stojí, objevily se spekulace, že by mohlo jít o islamistické radikály z obávané Skupiny Abu Sayyaf (ASG).
Ta má na kontě řadu teroristických útoků a mezi jejich oběťmi byli v minulosti i unesení cizinci.
ČTĚTE VÍCE: Filipínská vláda ničí skupinu Abu Sayyaf
Absolvent teologického semináře na Papežském institutu zahraničních misií (PIME) působí na Filipínách už téměř čtvrt století a většinu času strávil právě na jihu země, kde mají narozdíl od zbytku souostroví nad křesťany početní převahu muslimové.
Jeho posledním působištěm byla obec Payao v provincii Zamboanga Sibugay v jihozápadním cípu ostrova Mindanao. Právě tam byl 10. června spatřen naposledy. V doprovodu ozbrojených mužů.
Papež: Myslím na něj každý den
"Modlíme se k Bohu, aby nám pomohl," řekl včera papež Bendikt XVI. novinářům v Dolomitech, kam odjel na letní dovolenou. Na uneseného misionáře prý myslí každý den.
Představený PIME Gian Battista Zanchi vyhlásil dnešek Mezinárodním dnem modliteb za otce Bossiho.
Členové komunit tohoto institutu na pěti kontinentech a všichni, kdo se k nim připojí, se tak dnes modlí, aby "dal Pán dostatek odvahy, naděje a trpělivosti" jejich bratrovi a aby se "Bůh dotkl srdcí jeho únosců, a ti činili pokání".
V sídle Bossiho arcidiecéze, ve městě Zamboanga, se pak věřící modlili (jako ostatně každý den od jeho únosu), aby mu "Pán co nejrychleji vrátil svobodu, kterou dal Kristus všem svým dítkám".
Itálie je v úzkých
První nepřímý důkaz o tom, že je "padre Carlo", jak mu v jeho farnosti důvěrně říkají, stále naživu, se objevil koncem minulého týdne.
Za několik nedatovaných snímků uneseného misionáře pořízených kdesi v džungli a zaslaných na mobilní telefon si únosci řekli o sto tisíc pesos (asi 50 tisíc korun). Cena dalšího takového důkazu už ale podle zprostředkovatelů bude pětinásobná.
Italské ministerstvo zahraničí, které na Filipíny v uplynulých dnech vyslalo svou zmocněnkyni, bývalou náměstkyni ministra Margheritu Boniverovou, evidentně neví, jak se v této situaci zachovat.
Infobox
Giancarlo Bossi
Narozen 19. února 1950 v městečku Abbiategrasso nedaleko Milána
Vystudoval průmyslovou školu, v roce 1973 vstoupil do semináře, v roce 1978 vysvěcen na kněze
V roce 1980 vyslán na první misii na Filipíny, zpočátku působil v Manile, později v různých farnostech na ostrově Mindanao
V letech 1996-99 se vrátil do Itálie, aby nedaleko Milána pečoval o staré a nemocné misionáře, od roku 2000 opět na Filipínách
Působil v chudých zemědělských komunitách, pomáhal místním farmářům rozvíjet organické metody pěstování plodin
Jako výraz vděku místních po něm byla pojmenována jedna z "ulic" v obci Payao
Zdroj: PIME
Na nátlak filipínské vlády muselo slíbit, že bude respektovat politiku neplacení výkupného, na druhou stranu by ale zjevně rádo předešlo možné osvobozovací akci filipínské armády, která do oblasti vyslala speciální tým.
Martin Burnham jako memento mori
Když se totiž před pěti lety filipínští vojáci na ostrově Basilan nedaleko Zamboangy pokusili vyrvat ze spárů ASG skupinku rukojmí zadržovaných teroristy téměř rok, dva z nich to nepřežili.
Jedním ze zabitých byl americký misionář Martin Burham. Jeho manželka Gracia, které vojáci při osvobozovací akci prostřelili nohu, později své zážitky vylíčila ve vzpomínkové knize.
Přes veškerou vstřícnost pro své filipínské zachránce mnoho slov chvály nenašla. Nekompromisní palba vládních jednotek prý únosce s rukojmími pronásledovala po celou dobu a jejímu manželovi se nakonec stala osudnou.
Zda jsou i tentokrát pachateli únosu nezničitelní abusajáfovci, kteří o sobě poprvé dali slyšet v roce 1995 do té doby neslýchaným zmasakrováním křesťanské komunity ve městě Ipil (rovněž provincie Zamboanga Sibugay), se ale neví. I když poradce filipínské prezidentky pro národní bezpečnost Norberto Gonzales to minulý týden oznámil jako holý fakt.
"Přehnaný optimismus není na místě, vzhledem k tomu, že máme co do činění s lidmi ze skupiny Abu Sayyaf," prohlásil Gonzales před novináři. "Víme, co jsou tito lidé zač, takže je jasné, že tato epizoda hned tak neskončí."
Politická hra?
Italské ministerstvo zahraničí ale jeho slova označila za pouhou domněnku. Skeptici především upozorňují, že Payao nepatří mezi oblasti, kde by ASG poslední dobou aktivně působila.
A tisková agentura italských misionářů MISNA upozorňuje na možný politický motiv Gonzalesova vyjádření.
Počínaje příštím týdnem má totiž na Filipínách v platnost vstoupit nový protiteroristický zákon, který má úřadům usnadnit boj proti všem extremistickým elementům.
Za ty si ale v posledních letech prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová navykla označovat i své politické oponenty včetně některých kongresmanů.
ČTĚTE VÍCE: V Haagu "odsoudili" prezidentku Filipín
K varovným hlasům opozice se proto nyní přidala i katolická církev, která ve schválené legislativě rovněž spatřuje potenciální nástroj politických represí.
"Atmosféra, kterou tento zákon a jeho případná implementace vytváří, nás nutí, abychom vyzvali ty, jichž se to týká, k jeho zrevidování," cituje MISNA předsedu biskupské konference Filipín Angela Lagdamea.
